Společné jmění manželů bylo jako institut do občanského zákoníku vloženo v roce 1998 a nahradilo dřívější pojem bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Společné jmění manželů vzniká ze zákona spolu s manželstvím, a jeho předmět je upraven v občanském zákoníku. Institut je nedílně spojen s manželstvím. Není tedy možné, aby společného jmění vzniklo mezi druhem a družkou nebo mezi registrovanými partnery. Zánikem manželství zaniká i společné jmění mezi manželi
§ 149 [komentář]
(1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.
(2) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.
(3) Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.
Společné jmění manželů tvoří nejen majetek jako aktiva, ale i závazky čili pasiva.
Soud přitom vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění i na závazcích vzniklých za trvání manželství jsou stejné. Při vypořádání soud přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění, přičemž péče o děti a domácnost je postavena na roveň výdělečné činnosti druhého z manželů. Každý z manželů je přitom oprávněn požadovat úhradu toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a zároveň je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.
Mezi závazky neboli pasiva patří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou:
- závazků, týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich (například oprava nemovitosti, kterou vlastní jen jeden z manželů např. dědictvím)
- závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
To, co přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, se posuzuje individuálně vzhledem k okolnostem a majetkovým poměrům manželů. K úkonům, které převyšují míru přiměřenou poměrům manželů, je třeba souhlas druhého z manželů. Jestliže druhý z manželů závazek, který míru přesahuje, schválil (byť nepřímo) dodatečně, závazek bude spadat pod společné jmění manželů. Pakliže nedošlo ani k dodatečnému schválení, závazek do společného jmění nepatří.
Na :
- Kód: Vybrat vše
Obsah v tagu code je pro neregistrované uživatele skrytý.
naleznete příručku :rozvodový průvodce
DOPORUČENÍ :
K jednání nutno vzít veškeré doklady týkajících se finančního podílu na závazcích. V odpovědi k žalobě doložte doklady k ukončení leasingu a splácení pokuty. K půjčce proveďte prohlášení, že byla uzavřena bez Vašeho vědomí.
Konkrétně, co se týká půjčky uzavřené sice po odchodu ze společného domácnosti ale ještě před rozvodem bude posuzována míra přiměřenosti k majetkovým poměrům. To posoudí soud ( nevím, jak byla velká půjčka, příjem rodiny apod.)
Auto na leasing by měl být předmět SJM, takže pokud auto bylo zabaveno pro nesplácení, tedy jej nepoužívá žádný z Vás a nyní platíte smluvní pokutu a pokud to vzniklo před rozvodem je to společný závazek obou manželů. Podíl na splácení nejspíš určí soud.
Za tento příspěvek od uživatele
Finurka poděkoval
martinaa.c (sob 15. led 2011 23:14:47)