V Praze přibudou další radary na měření rychlosti

Doprava
V Praze letos přibudou další radary, které měří průměrnou rychlost automobilů ve vymezeném úseku. K nynějším 17 budou ve vybraných ulicích umístěna dvě až tři nová zařízení, řekl dnes novinářům primátorův náměstek Rudolf Blažek (ODS). Magistrát tvrdí, že i díky radarům ubylo mrtvých při dopravních nehodách.
Zatímco předloni zahynulo v důsledku havárií v metropoli 56 lidí, za loňský rok to bylo 33 mrtvých. Praha je jediným krajem, v němž se počet nehod s tragickými následky snížil. Ubylo i havárií.
Častou příčinou nehod s vážnými důsledky je podle statistik nepřiměřená rychlost. Předloni jich bylo 2511 a zemřelo při nich 13 lidí. Loni počet klesl na 1964 havárií s osmi mrtvými. Právě tyto údaje přičítají městští úředníci radarům. Strážníci navíc mají v automobilech dalších 16 zařízení a také šest přenosných přístrojů. Pravidelně měří rychlost na nebezpečných místech. Na 14 místech zaznamenávají kamery průjezd křižovatkami na červenou.
Řidiči mohou snadno na internetových stránkách města zjistit, kde jsou radary umístěny a na kterých místech se mohou setkat s měřením rychlosti strážníky. "Nemáme potřebu pokutovat a vybírat peníze. Jde nám o to, abychom působili preventivně," zdůraznil Blažek. Navzdory tomu, že řidiči vědí, kde radary jsou, strážníci loni zaznamenali asi 310.000 případů překročení nejvyšší povolené rychlosti. "Je to svým způsobem neuvěřitelné," podotkl náměstek.
Loni vyčlenil magistrát na úpravy nebezpečných míst 49 milionů korun. Přibyly dva kruhové objezdy, devět semaforů a sedm zpomalovacích prahů. Upraveno bylo šest zastávek hromadné dopravy a osm desítek přechodů pro chodce. Nad dalšími 26 přechody přibylo osvětlení.
Pro letošek sice město má na tyto účely o devět milionů korun méně, nové semafory však budou hrazeny z jiného programu, řekl ředitel dopravního odboru magistrátu Jiří Heroudek. Letos bude postaven jeden kruhový objezd, osm zpomalovacích prahů, osvětleno bude 25 přechodů. Další přechody čekají úpravy za 13 milionů korun. Přibude 38 semaforů.
Podle sdružení kritiků automobilismu Auto*Mat jsou v Praze desítky nebezpečných míst. "Magistrát o problému ví a každý rok se na několika křižovatkách objeví technická opatření. Úpravy ale probíhají vzhledem k závažnosti problému pomalu," uvedlo sdružení v tiskové zprávě. Zástupci magistrátu však říkají, že dělají, co mohou, problémem jsou prý zdlouhavá stavební řízení.
Městská policie chce zvýšit počet strážníků, kteří přednášejí o bezpečnosti provozu ve školách, uvedl jejich ředitel Vladimír Kotrouš. Strážníci také denně hlídkují u přechodů u škol, jsou nejméně na sedmi desítkách míst.
Magistrát postrádá podle Heroudka zapojení veřejnosti. "Na frekventovaných přechodech v Evropě pomáhají rodiče nebo zaměstnanci školy. V Praze byl zájem minimální," dodal ředitel odboru.

Kladenský deník (17. února 2009)
Kolečští strážníci už zase měří rychlost, kladenští a slánští ne
Kladensko - Městská policie v Kladně a Slaném stále čeká na přesné určení cedulí, které mají označovat měřený úsek. V Kolči se poradili s pražskými strážníky a ministerstvem dopravy a na povolených úsecích už měří.
Pouze v úsecích schválených Policií České republiky mohou od počátku roku měřit strážníci rychlost projíždějících vozidel. Tyto úseky musí být navíc označeny příslušnými cedulemi. Například podle vyjádření městských policií v Kladně a Slaném neexistuje žádná vyhláška určující jak má tato cedule vypadat. Strážníci zde proto rychlost neměří. Obecní policie v Kolči zvolila jinou cestu a do měření rychlosti se opět minulý týden pustila.
„Rychlost stále neměříme, čekáme, až bude schválena podoba značení,“ sdělil Kladenskému deníku velitel Městské policie Slaný Pavel Štěpánek. Smlouvu o působení strážníků mimo katastr města má Slaný uzavřenu pouze se Zlonicemi. „Vykonáváme zde veškerou činnost ve smyslu zákona o obecní policii. Je tu zřízena stálá služebna se třemi strážníky,“ poznamenal Štěpánek s tím, že v minulosti zde hlídky prováděly měření rychlosti jen občas. V budoucnu by městská policie chtěla ve Zlonicích intenzitu měření zvýšit.
Ze stejného důvodu jako ve Slaném odpočívají i radary kladských strážníků. Týká se to dokonce i úsekového měření na Sítné. „V obcích, s nimž máme uzavřeny smlouvy, provádíme běžné aktivity, zajišťujeme dopravu či veřejný pořádek,“ poznamenal mluvčí Městské policie Kladno Milan Krupka.
Rychlost v úsecích schválených republikovou policí už ale minulý týden začali opět měřit kolečští strážníci. „Cedule jsme si nechali vyrobit specializovanou firmou podle vzoru pražské městské policie, která rychlost vozidel také měří. Jednali jsme s ní a bylo nám sděleno, že označení, jež používá, je platné. Máme také k dispozici stanovisko ministerstva dopravy s tím, že měřit je možné. Pokud je ministerstvo garantem, předpokládám, že nejednáme v rozporu s předpisy,“ vyjádřil se starosta Kolče Radek Moulis.
Na dodržování rychlosti na Kladensku a Slánsku navíc dohlíží PČR. „K dispozici máme několik radarů. V nejbližších dnech bude moderní přístroj namontován do jednoho ze služebních vozidel,“ sdělila mluvčí policie Michaela Nováková. (Robert Božovský)
Ranní interview
Český rozhlas 1 Radiožurnál (31. října 2008)
Poslanci dnes projednají možnost měření rychlosti na silnici strážníky
Rozhovor se starostou obce Koleč ze dne 31.10.2008 ve formátu MP3 lze spustit zde.
Napsali o nás .....
Hospodářské noviny (30. října 2008)
Strážníky "půjčuje" stále víc obcí
Když se strážníci městské policie ve Skutči u Chrudimi zapomenou nasnídat, nevadí. S velkou pravděpodobností je totiž pohostí obyvatelé okolních obcí. "Nosí nám buchty a ovoce, abychom přijeli zase," říká ředitel policie Jiří Stuna.
Skuteč je jedním ze stále většího počtu měst a obcí, které své strážníky "půjčují" jiným obcím. A ty jejich služby rádi využívají. Zejména k měření rychlosti. "Vede tu hlavní tah první třídy. Udělali jsme přechody, dali měřiče rychlosti, ale nepomohlo to. Jakmile se tu ale objeví hlídka, hned se doprava zklidní," říká starosta obce Kočí u Chrudimi Václav Pravda.
Obcí jako Kočí obhospodařují skutečtí strážníci jedenáct. "Zájem byl mnohem větší, ale víc bychom nezvládli," říká Stuna.
Rekordmanem je Koleč na Kladensku, jejíchž osm strážníků slouží v osmadvaceti obcích Středočeského kraje. A s dalšími jedná. "Je to výhodnější, než kdybychom měli vlastní obecní policii," říká starostka Holubic Eva Ježková. Obchod je jednoduchý: Koleč si nechá všechny pokuty za překročení rychlosti; pokud obce budou chtít ještě jiné služby strážníků, zaplatí jejich mzdu.
Počet podobných obcí jako Koleč či Skuteč stále roste. Letos na jaře založila obecní policii Stehelčeves, která donedávna využívala služeb sousední Kolče. Stehelčeveští strážníci již hlídkují v dalších šesti obcích. A na stejný krok se chystá i nedaleké Smečno. "Zjistili jsme, že potřebujeme víc strážníků než jen ty, kteří k nám občas zajeli. Nyní jednáme s okolními obcemi o tom, za jakých podmínek budou ty naše využívat i ony," potvrdil místostarosta Tomáš Burda.
Tato praxe se ale nelíbí politikům. Obce si prý totiž z obecní policie udělaly byznys. A politici proto chtějí jejich pravomoci výrazně omezit.
Obce ale argumentují: Děláme to z nouze, protože státní policie nedokáže zajistit pořádek. "Kladenská státní policie nám řekla, že k nám může přijet měřit rychlost tak jednou do roka," říká starosta Kolče Radek Moulis.
Sněmovna má dnes projednat ve třetím čtení novelu zákona, podle níž by obce mohly vybírat pokuty jen tam, kde jim určí státní policie. A poslanec Jan Klas (ODS) jde ještě dál: Chce prosadit, aby obce směly vybírat pokuty jen na svém území a místo, kde strážníci budou stát, bylo viditelně označeno.
"Loni jsme sice vybrali jeden a půl milionu, ale náklady byly o sto tisíc vyšší," brání se nálepce zlatokopů Moulis. A současně kritizuje Klasův návrh na označení místa, kde se měří rychlost. "Dnes tam řidiči přibrzdí, protože nevědí, jestli tam hlídka není. Takhle pojedou obcí klidně sto dvacet, když už z dálky budou vědět, že tam nikdo není," říká.(Marek Pokorný)

Napsali o nás .....
Mladá fronta Dnes (26. září 2008)
Z měření rychlosti se stal byznys. Vesnička Koleč si tak vydělává.
Středočeská vesnička Koleč nepatří zrovna k nejznámějším místům. Přesto něčím zajímavá je. Dá se považovat za dokonalý příklad toho, jak se někteří starostové rozhodli vydělávat na měření rychlosti. I kvůli ní se někteří poslanci zdráhají vrátit strážníkům od ledna tuto pravomoc.
"Ano, měření rychlosti je pro nás svým způsobem byznys. Ale občané po nás chtěli, ať uděláme něco s řidiči, kteří obcí projíždějí příliš rychle. A ukázalo se, že stejné problémy má víc obcí," řekl Radek Moulis, starosta Kolče, jejíž strážníci teď měří rychlost už pro 28 okolních obcí. Koleč tím, jak rozvinula své "podnikání", připomíná dokonalý marketingový tah.
Prvního strážníka a radar si radnice pořídila v polovině loňského roku. Obec tehdy popudilo, že jí krajský úřad nechtěl zaplatit zpomalovací prahy do středu vesničky. Strážník proto začal měřit, a hlavně vybírat pokuty.
Vzápětí se ozvala první obec z okolí, že by o měření měla také zájem. A pak další a další. Nyní má Koleč už šest strážníků (dva další hledá) a dva radary. Jejich pracovní směna vypadá téměř výhradně jen tak, že ráno vezmou radar a jdou se postavit někam k silnici.
"Jen za polovinu loňského roku, kdy měli tři strážníky, vybrala Koleč na pokutách za rychlost milion a půl. Oni prostě na měření rejžují," rozčiluje se Ivo Rubík, starosta Slaného, který "kolečský byznys" kritizuje.
Pro srovnání: Slaný s 15 tisíci obyvateli má čtrnáct strážníků, kteří loni na pokutách za vysokou rychlost vybrali jen 250 tisíc korun. Starosta Rubík totiž tvrdí, že strážníci nemají jen měřit rychlost, ale mají především hlídat pořádek v ulicích.
"My primárně nemáme starosti s veřejným pořádkem, takže právě proto se zaměřují naši strážníci hlavně na měření rychlosti," tvrdí zase kolečský starosta Moulis.
To, že podobně na věc nahlíží mnoho starostů, dokazuje i skutečnost, že Koleč o měření žádá stále víc okolních obcí. Naposledy začali měřit kolečští strážníci rychlost v Mělnickém Vtelně, které je asi padesát kilometrů od jejich domovské obce.
Koleč si vše ohlídala i po právní stránce a s každou radnicí, která si chce její strážníky najmout, uzavírá smlouvu. "Mohou si vybrat, jestli u nich strážníci budou jen měřit, nebo i hlídat pořádek," dodává Moulis.
Dělají jen ostudu
Moulis zároveň řekl, že výdělek obce z pokut není až tak slavný, jak by se mohlo zdát. Loni opravdu obec vydělala na vybraných pokutách milion a půl, ještě víc však zaplatila za pořízení radaru a mzdy pro strážníky. "Jsme asi sto tisíc korun v minusu," tvrdí Moulis.
Za letošní rok by do obecní pokladny mělo přitéct z pokut až 3,5 milionu korun. I o této částce Moulis říká, že jen pokryje náklady na další radar a platy. Zisk obce nezvýší podle něj ani příspěvky, které Kolči platí za měření okolní obce.
"Koleč svým chováním dělá ostudu všem radnicím. Nedivím se, že lidé nemají ke strážníkům úctu, když se setkávají s podobným chováním," namítá přesto slánský starosta Rubík.
Stejný názor má i středočeský poslanec za ODS Jan Klas. Právě on před letními prázdninami ve Sněmovně prosadil, aby městské a obecní policie přišly o pravomoc měřit rychlost. Argumentoval tehdy tím, že si některé radnice udělaly z této pravomoci dojnou krávu.
"O chování Koleče vím a nemyslím, že by se měla obec takhle chovat. Stejně se ale chová řada jiných obcí i měst," řekl Klas.
Ministr vnitra Ivan Langer i mnoho poslanců si myslí, že by měli strážníci získat pravomoc zpátky. Poprvé se o tom poslanci pohádali tento týden ve středu. A většina se nakonec shodla, že by možnost měřit rychlost měla strážníkům zůstat.
Možnáse však na místech měření budou muset předem domlouvat s republikovou policií. Definitivně jasno v tom bude zřejmě až v říjnu, kdy se má Sněmovna k návrhu ministra Langera vrátit. (Jan Vaca)
Napsali o nás .....
Mladá fronta Dnes (2. září 2008)
Malotřídky jsou výhodné
Děti mají vyučování spolu, a tak se starší nechovají k mladším agresivně. Naopak si pomáhají
Kladno - Vesnické malotřídní školy, ve kterých je celkový počet žáků často stejný jako počet žáků v jedné třídě městské školy, bojují o přežití. Kvůli malému počtu dětí jsou náklady na jednoho žáka často až třikrát vyšší než ve škole běžné velikosti. Učitelé i zástupci obcí, které školy financují, však tento typ škol obhajují a zdůrazňují jejich pozitivní vliv na individuální rozvoj dítěte a zavřít je nechtějí.
Šikana a záškoláctví u nás neexistuje „Letos by mělo nastoupit dvacet dětí, z toho čtyři prvňáčci, což je pozitivní změna, loni do první třídy nenastoupil ani jeden žák,“ uvedla Anna Řezáčová, ředitelka Základní školy a Mateřské školy Koleč.
Podle ní však poskytují malotřídní školy dětem mnoho výhod, které by jinde nenalezly. „V malotřídkách, jako je ta naše, neexistuje záškoláctví, agresivita ani šikana. Je to rodinné prostředí a děti se tu chovají jinak,“ řekla Řezáčová. Právě fakt, že všechny děti nezávisle na svém věku mají vyučování spolu, podle ní způsobuje, že starší nejsou k mladším agresivní a že si i mimo školní vyučování často pomáhají.
V Kolči probíhá tak jako ve většině malotřídek výuka pouze na prvním stupni, tedy od první do páté třídy. Bez podpory obce by však škola existovat nemohla. „Naší existenci musí odsouhlasit zřizovatel, kterým je obec. Zastupitelstvo i starosta nám naštěstí vycházejí nesmírně vstříc,“ tvrdila Řezáčová.
Podle starosty však udržet školu, do které chodí dvacet dětí, není vůbec jednoduché.
„S tím, jak klesá počet žáků, samozřejmě vzrůstají náklady. Ve velkých kladenských školách mají náklady na jednoho žáka zhruba 3 000 korun ročně, u nás za něj za školní rok zaplatíme mezi 12 a 15 000 korunami,“ řekl starosta Radek Moulis. Podle něj se zde však snaží školu za každou cenu udržet. „Dokud budu starostou, budu se snažit dělat vše pro to, aby se škola nezavřela. Je totiž jednoduché nějakou školu zavřít, mnohem složitější však je ji poté znovu otevřít,“ tvrdil Moulis. Přeplněná školka totiž podle něj nasvědčuje tomu, že by v budoucnu mohlo být lépe.
Ze základní školy udělali raději školku Poprvé letos děti prvního září nepřišly do Základní školy v Dobrovízi. První dva ročníky základní školy se totiž přesunuly do školy v necelé dva kilometry vzdálené Hostouni. „V Dobrovízi byly jen první dva ročníky, zbylých sedm se učí tady v Hostouni, letos navíc nemáme 6. a 7. ročník, rozhodli jsme se všechny školou povinné děti přesunout sem a do Dobrovízi naopak přesunout naši přeplněnou školku,“ uvedla ředitelka školy Milena Filikarová. V Hostouni tak letos 1. září do školy nastoupilo 54 žáků a z toho 8 čerstvých prvňáčků. „Mnoho rodičů jezdí za prací do Prahy a děti berou ráno s sebou do pražských škol, kde odpoledne nabízejí různé zájmové kroužky,“ vysvětlila nedostatek žáků Filikarová. Podle ní však malotřídky nabízejí mnohem osobnější přístup než velké pražské školy. (Michal Novotný)
Napsali o nás .....
Kladenský deník (6. srpna 2008)
Anketa: Kolečští žádají po starostovi Slaného omluvu. Nedočkají se.
Koleč, Slaný - Spor ohledně fungování obecní policie mají starostové Kolče Radek Moulis a Slaného Ivo Rubík. Podle něj si Koleč dělá ze strážníků byznys. Moulis požaduje omluvu.
Ostrý spor se rozhořel mezi starosty Slaného a několik kilometrů vzdálené Kolče. Jeho podstatou je rozdílný názor na fungování kolečských strážníků, kteří na základě uzavřených smluv měří rychlost v celkem osmadvaceti městech a vesnicích. Slánský starosta Ivo Rubík v této souvislosti v regionálním rozhlase uvedl příklad, že kolečskými strážníky byla ve Velvarech pokutována žena, která překročila povolenou rychlost o pouhé čtyři kilometry v hodině, což prý už hraničí se šikanou. Starosta Kolče Radek Moulis toto tvrzení požaduje za lživé a otevřeným dopisem svého kolegu vyzval k veřejné omluvě. Rubík si stojí za svým a omlouvat se nehodlá.
„V dopise jsem požádal starostu Slaného, aby pro svá tvrzení předložil nějaký důkaz, čehož podle mě není schopen. Vymýšlí si, aby naši obec poškodil. Nevěřím, že by se nám omluvil, ale chtěl jsem mu dát jasně najevo, že si tyto věci nenecháme líbit,“ řekl včera Kladenskému deníku Radek Moulis.
„Otevřený dopis kolečského starosty mi přijde jako legrační záležitost. Každý v politice, a to i komunální, musí počítat s tím, že je kritizovatelný. A to se týká i postupů Kolče v souvislosti s obecní policií. Jejich postup je typickým příkladem, proč poslanci a senátoři odsouhlasili zákaz měření rychlosti městské a obecní policii,“ reagoval starosta Rubík. Příklady šikanování řidičů ze strany kolečských strážníků podle něj není těžké doložit, například z přestupkových řízení, jimiž se zabývá odbor dopravy slánské radnice.
Jako důkaz, že Koleč si ze svých strážníků udělala dobrý byznys, se Rubík opřel o výpočty jednoho z čtenářů Kladenského deníku Luboše Černého. Ten spočítal, že by na základě podmínek smluv uzavřených mezi Kolčí a 28 dalšími obcemi musel být provoz obecní policie ztrátový. V závěrečném účtu Kolče za loňský rok ale příjem ze sankčních poplatků činil pro obec 1,5 milionu korun.
„Tato suma se přitom týkala činnosti tří strážníků za šest loňských měsíců. Za měření rychlosti přitom patnáct strážníků ve Slaném inkasovalo přibližně dvě stě tisíc korun,“ poznamenal Rubík.
Podle Moulise stojí v pozadí sporu skutečnost, že Slánští se nemohou vyrovnat s tím, že několik jejich strážníků odešlo od městské policie právě ke kolečské obecní policii, která jim nabízí lepší finanční ohodnocení. Rubík personální přesun nevyvrací, nicméně podle něj někteří strážníci odešli do Kolče také proto, že ve Slaném měli problémy s akreditací.
„Řešením podle mě je, aby možnost měření rychlosti obecní a městské policii byla ponechána, ale aby byla omezena pouze na území obcí, které tyto strážníky zřizují,“ je přesvědčen starosta Slaného Ivo Rubík. (Robert Božovský)
Napsali o nás .....
Mladá fronta Dnes (29. července 2008)
Začíná záchrana zámku
Nadační fond Koleč, který na začátku července získal v dražbě do vlastnictví zchátralý zámek v této obci, začal s prvními kroky na jeho záchranu. Na víkend 16. a 17. srpna chystá brigádu zaměřenou na úklid areálu zámku a den poté bude vyhlášena veřejná sbírka na opravu této památky.

Najali si obecní policii
Byšicím pomíhá v boji proti kamionům Obecní policie Koleč. S úspěchem.
Mělník - Nedodržují bezpečnou vzdálenost, jezdí neslušně a rychle přes vesnice. Předjíždějí se navzájem a někdy je to nebezpečné. To si často myslí o řidičích kamionů ostatní motoristé. O řidičích kamionů vědí své i v Byšicích, přes které vede frekventovaný hlavní tah z Mladé Boleslavi do Mělníka. „Někteří řidiči radar nepotřebují, s jinými máme problémy,“ řekla místostarostka Byšic Dana Duchoslavová. Byšice si zejména kvůli neukázněným řidičům nákladních vozidel, kteří porušují nevyšší povolenou rychlost a také vjíždějí do zákazů vjezdu do centra vesnice, najali Obecní policii Koleč. „Už jsme nevěděli, jak ty problémy s kamiony řešit. Práce Obecní policie Koleč je už vidět,“ poznamenala místostarostka.
Takže řidiči mohou počítat s tím, že jim mimo státní policii až šestkrát do měsíce budou rychlost měřit strážníci. „Platíme jen paušál, asi stokorunu měsíčně. Obecní policii zůstává vše, co si vybere jako příjem do pokladny obce Koleč,“ uvedla Dana Duchoslavová. Kamionů je pořád stejně, situace se už zklidnila. „Od lidí máme kladné ohlasy, že je méně hluku, že se dá už snáz přejít silnice,“ doplnila místostarostka.
Řidiči kamionů neporušují předpisy více než ostatní Na kontrolu řidičů nákladních aut se zaměřili i mělničtí dopravní policisté při nedávné preventivní akci Léto za volantem.
Vybrali si silnici druhé třídy z Kralup nad Vltavou do Úžic a trasu z Mělníka do Prahy. Jen čtvrtina kontrolovaných řidičů kamionů měla vše v pořádku. Že by však bylo mezi řidiči nákladních aut více hříšníků než v jiných skupinách, policejní mluvčí Štěpánka Zatloukalová vyvrátila.
„Je jich úměrně tomu, kolik je kamionů. Čísla jsou poměrná s řidiči osobních aut nebo s motorkáři,“ vysvětlila mluvčí. „Žádný extrémní problém v mělnickém regionu s kamiony nemáme,“ dodala.
Zastavili přes tři desítky řidičů nákladních aut Policisté spolu s pracovníky krajského úřadu zastavili při kontrolách dvaatřicet nákladních vozidel. „Nešlo o to, abychom zkontrolovali velký počet vozidel, ale o to, aby kontroly byly opravdu důsledné,“ doplnila policejní mluvčí Markéta Johnová. Řidiči neměli v pořádku doklady potřebné k provozu vozidla nebo jejich auta byla ve špatném technickém stavu.
„Jedno auto muselo být na místě odstaveno, protože nebylo způsobilé k další jízdě,“ poznamenala Johnová. Všichni řidiči se podrobili orientační dechové zkoušce. Jen u jednoho ukázal přístroj alkohol v dechu. Odběr krve však vyvrátil, že by byl opilý. „Proto je dechová zkouška orientační,“ doplnila policejní mluvčí. Léto za volantem 2008 je celorepubliková bezpečnostní akce, jejíž náplní je zejména dopravní prevence v letních měsících. (Lucie Zikmundová)
Napsali o nás .....
Kladenský deník (10. července 2008)
Zvýší se počet nehod! Tvrdí městská a obecní policie.
Kladensko - Většina oslovených lidí v naší minianketě se domnívá, že přechod zodpovědnosti měření rychlosti na státní policii je krok správným směrem. Ovšem ani jedna z městských a obecních policií na Kladensku si to nemyslí.
Obecní policie Koleč se z větší části zabývá převážně měřením dopravní rychlosti. „Máme hodně vesnic i měst, kde chtějí vyloženě jenom měřit rychlost,“ uvedl vrchní strážník Obecní policie Koleč Tomáš Nezbeda. Přechod této činnosti do kompetence policie státní vidí jako špatný krok.
„Státní policie dělá minimum. Rychlost měří pouze na hlavních tazích a jezdí po haváriích,“ pokračoval Nezbeda. „V obcích, kde měříme my, by pak už nikdo rychlost neměřil,“ upozornil strážník.
Tomáš Nezbeda se domnívá, že i v případě, že by zákon prošel i přes prezidenta, byl by jistě ve velmi krátké době navrácen. „Až stoupne nehodovost, tak se to určitě vrátí nazpět. Je stále spousta lidí, kteří chtějí, abychom tuto problematiku řešili,“ dodal. „V případě, že by měření rychlosti opravdu přešlo na státní policii, bude práce pro obecní policii stále dostatek,“ potvrdil Nezbeda.
Městská policie v Unhošťi má na tuto problematiku velmi podobný názor. „Jako občanovi by se mi to chvilku i líbilo,“ uvedl starosta Unhoště a vrchní velitel městské policie Ivan Záboj. „Jako starosta, který by chtěl pomoci lidem, to odsuzuji,“ konstatoval.
Dle jeho názoru má městská policie mnohem blíže k místním občanům nežli státní. „Je to logické, chodí sem k doktorovi, nakupovat, mají k nám důvěru. V případě, že se něco stane, ví, kam se obrátit,“ uvedl starosta.
Městská policie v Unhošti řešila otázku koupě radaru dva roky. „Doufám, že se nakonec najde kompromisní řešení. Pro město je to také velmi nákladné a nebylo by pro nás výhodné to bezúplatně převést na policii státní,“ upřesnil vrchní velitel Záboj.
Napsali o nás .....
Slánské listy (17. června 2008)
DALA SE OBECNÍ POLICIE V KOLČI NA VÝNOSNÝ OBCHOD?
Více než před rokem založili v obci koleč svou obecní policii a sloužit začal jeden strážník. Za pár měsíců se početní stav sedmkrát znásobil, což na tak malou obec je neuvěřitelně vysoký stav. Obec si ale pořídila radar na měření rychlosti, začala uzavírat velké množství veřejnoprávních smluv s jinými obcemi a vydělávat na pokutách za rychlou jízdu v téměř třiceti oblastech, dokonce až na Mělnicku.
Jednostranný přístup k poslání obecní policie se stal terčem kritiky, zvláště pak ze Slaného. Není divu, vždyť právě odtud odešlo sedm vyškolených policistů, včetně jednoho psovoda, do Kolče a starosta Ivo Rubík se neskrývá za kritikou, že malá obec si pořídila z činnosti obecní policie výnosný obchod. Jaké jsou názory obou stran a co na to říká Středočeský kraj, který schvaluje veřejnoprávní smlouvy obecních policií, to jsme se snažili zjistit v uplynulých týdnech. Nejdříve jsme dali prostor starostovi Slaného.
Jak vnímáte městskou policii?
Městské či obecní policie mají velmi široký okruh činností. Není to jen vybírání pokut, ale také prevence, práce na přechodech, s veřejností, hlídková činnost v ulicích, ochrana majteku, obhospodařování kamerových systémů, pomoc při živelních pohromách a další činnosti. Pokud si někdo, jako například Obecní policie Koleč, vybere jen jednu část těchto činností s cílem získávat peníze vybíráním pokut a vlastně jen obhospodařuje radar a měří rychlost, nepovažuji to za dobrý přístup k činnosti obecní policie. Dlužno říci, že to hraničí až se šikanou. Pokud například ve Velvarech se postaví policista na značku 30 km a někdo tam projede 39 a dostane tisíc korun pokuty a návrh na odebrání bodů, pak to není rozumné, zvláště když víte, že ti strážníci nedělají nic jiného.
Provádíte také činnost pro jiné obce?
Obrátila se na mne celá řada dalších obcí ze Slánska i Kladenska, ale já je všechny odmítl. Kromě práce, kterou děláme ve Smečně a Zlonicích, s nikým jiným smlouvu nemáme. Nechceme dělat nějakou polovičatou činnost, když už máme v nějaké obci působit, tak se všemi potřebnými činnostmi, se vším všudy a na sto procent. Nejde o to, aby strážníci nastoupili v šest ráno do práce, postavili se někam na silnici s radarem za křoví, kde je to nejvýhodnější, vybrali pokuty, pak se přesunuli jinam. Třeba až do Jizerního Vtelna, kde jezdí spousty aut. Vidím v tom nebezpečí, jelikož to snižuje hodnotu obecních policií v očích veřejnosti.
Jak hodnotíte fakt, že sedm strážníků odešlo ze Slaného právě do Kolče?
Vnímám to jako velmi nekolegiální ze strany kolegy kolečského starosty Moulise. On se nezabývá tím, že by měl udělat výběrové řízení, že by měli tito lidé projít rekvalifikací, zkouškami na Ministerstvu vnitra ČR, ale vezme si strážníky už hotové.
Tolik tedy starosta Slaného, kde museli postupně znovu doplňovat stavy strážníků novými a znovu je nechat vyškolit (školení stojí více než 10 tisíc korun - pozn. autora). Na naše otázky odpovídal také starosta Kolče Radek Moulis. Z jeho obšírných zdůvodnění, které by se do prostoru našich listů celé nevešly, vybíráme jen zkrácenou část.
Před rokem jste v obci založili obecní policii, která čítala jediného strážníka. Proč jste se k tomuto kroku rozhodli?
Ihned po mém zvolení jsem vnímal negativní postoj velkého množství občanů k rychle jedoucím vozidlům v naší obci, zejména v zóně, kde je dopravní značkou omezena rychlost na 40 km/hod. V této souvislosti jsem požádal Magistrát města Kladna o schválení instalace zpomalovacích retardérů v naší obci, zejména v úseku, kde je vchod do dětského hřiště. Magistrát nevyhověl a požadoval, abychom navrhli jiné řešení. Navrhl jsem tedy zastupitelstvu zřídit obecní policii.
Mohl byste říci, jaká je hlavní činnost kolečských strážníků, kolik vyřešili případů, co se táče přestupků podle zákona o obecní policii? Kolik za tuto dobu řešili dopravních přestupků?
Po roce fungování je hlavní náplní strážníků obecní policie kontrola dodržování rychlosti v obci Koleč a na území smluvních obcí. Je to způsobeno poptávkou po této činnosti ze strany ostatních obcí. poptávka po této činnosti byla okamžitá, neboť se po okrese Kladno začala šířit informace, že že v obci koleč se nevyplatí jezdit rychle, neboť se zde často měří rychlost. Po roce fungování bylo naší obecní policií řešeno asi 1500 přestupků na úseku dopravy. V oblasti veřejného pořádku naše obecní policie řešila celkem asi 120 případů. Mimo přestupky předali strážníci celkem 28 případů, u kterých zjistili podezření ze spáchání trestného činu.
Ví se, že kolečští strážníci orientují převážně svou činnost na vybírání pokut za přestupky v dopravě. Je evidentní, že je to proto, aby přinesli prostředky do rozpočtu obce, která následně z těchto peněz vyplácí jejich platy. Co říkáte názoru, že orientovat se pouze na tuto činnost hraničí až se šikanou řidičů?
Kolečští strážníci zajišťují bezpečnost občanů jiných obcí a měst zejména v dopravě. Umravňují zejména řidiče, aby neohrožovali svým chováním ostatní účastníky silničního provozu, např. chodce. Pokud by cílem bylo přinést především prostředky do obecní pokladny, tak Vás mohu ubezpečit, že by strážníci měřili rychlost na jiných místech, než na jakých je mohou řidiči potkat dnes. Pokud vím, tak názor, že naši strážníci šikanují veřejnost, zatím uvedl pouze starosta Slaného. Já nepovažuji za šikanu pokutování řidiče, který porušil v obci dopravní předpisy.
Kolik vybrala obec Koleč díky své obecní policii peněz za přestupky v dopravě za minulý rok a kolik se vybralo financí za jiné než dopravní přestupky?
Nesleduji přesná čísla příjmů za každý měsíc a už vůbec nesleduji, co je příjmem za porušení dopravních předpisů a co je příjmem za porušení veřejného pořádku. Vím pouze, že minulý rok bylo na sankčních platbách přijato do rozpočtu obce okolo jednoho miliónu. Asi na stejnou částku nás však činnost obecní policie přišla.
Platíte za proškolení strážníků?
Obec Koleč zaplatila Městu Slaný náklady, které toto město vynaložilo na proškolení strážníka v souvislosti se získáním požadovaného vzdělání k absolvování zkoušky z odborných předpokladů. Myslím si, že je to mezi obcemi slušnost.
V případě, kdy by se stalo, že strážníci nedokáží vybrat peníze na své odměny, sníží obec Koleč jejich stav, nebo je bude dál hradit ze svého rozpočtu? Jaké jsou vlastně náklady na vaše strážníky?
Na tuto otázku nedokáži odpovědět. Zřízení a zrušení obecní policie je pravomoc zastupitelstva obce. Já jsem pouze jedna sedmina zastupitelstva. Teoreticky může obecní policii zrušit zastupitelstvo kdykoliv. Prakticky si nedokáži představit, zda je účelné rušit něco, co dobře a efektivně funguje. Předpokládám, že náklady na obecní policii budou v roce 2008 činit asi 3,5 mil. Kč a byl bych rád, aby tyto náklady uhradili neukáznění řidiči.
Slánské listy zaslaly otázky také tiskovému mluvčímu z odboru kanceláře hejtmana Středočeského kraje, Martinu Kupkovi. To proto, že právě Středočeský kraj musel nejdříve schválit text všech nyní již 27 veřejnoprávních smluv, které obec Koleč zpravidla pro řešení přestupků v dopravě s obcemi uzavřela. Z jeho odpovědí vyjímáme následující:
Zákon "okleštěnou" či upravenou činnost obecní policie předpokládá. Stanovuje totiž: "Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat určení rozsahu úkolů ...". Toto stanovisko zastává i dotázané Ministerstvo vnitra. Na komplexnější naplňování dohlížet nemůžeme a ani nechceme, neboť obec je oprávněna sama rozhodnout, jaké služby pro své občany potřebuje. V této souvislosti je důležité vědět, že za poskytování služeb obce platí a jen ony mohou vědět, kolik si mohou dovolit ze své obecní pokladny dát. Je to zřejmé i z obsahu veřejnoprávních smluv, neboť některé obce mají uzavřeny smlouvy s obcí Koleč i na ostatní činnosti. Zkušenosti ukazují, že postihování dopravních přestupků je v zájmu bezpečnosti občanů obce a jejich dětí. Důležité je, aby obecní policie v jednotlivých případech postupovala rozumně a zbytečně nepronásledovala ty, kteří si to nezaslouží," uvádí ve svém vyjádření Martin Kupka.
Jak vidno, vše je v nejlepším pořádku. Jedni sice říkají, že Koleč využila mezery v zákoně a šikovně si naplňuje svou kasu, jiní to kvitují, včetně nedostatečně schopné dopravní Policie ČR, s povděkem. Jde o náhled na celou věc. Poptávka obcí po jejich službách, jak doslava řekl starosta Moulis, je velká. Takže poptávka - nabídka = obchod. Možná o něm svědčí i to, že blízká Stehelčeves, která také měla díky padesáti korunám za hodinu práce strážníka sjednány služby s Kolčí na úseku přestupků v dopravě, smlouvu již zrušila. Na konci minulého roku totiž zřídila také obecní policii, ta letos v květnu zahájila činnost, pořídila radar a už má čtyři klienty. I když starostka obce říká, že jejich veřejnoprávní smlouvy s Hrdlíví, Dolany, Libušínem a obcí Pchery se netýkají pouze poskytování služeb v oblasti dopravních přestupků, je nabíledni, proč se investovalo do radaru.
Možná se v podobném podnikání zhlédnou další obce, strážníci z větších měst se rozplynou na nějaký čas do celého regionu, aby se vrátili zpět, až ukáznění řidiči zařídí, že tak velký počet obecních strážníků - pochůzkářů nedokáží malé obce zaplatit. (Sláva Pilík)

Napsali o nás .....
Mělnický deník (23. května 2008)
Byšické radary na řidiče zabraly, a co strážníci?
Byšice - Nákup dvou radarů obec chválí. Ke zlepšení situace přispěje i obecní policie z Kolče.
Neukázněným řidičům spadl hřebínek! Vedení Byšic si na „závodníky“ zřídilo dva radary. Podle statistik z letošního roku se vyplatily.
„Jsme spokojeni s tím, že se snížila rychlost aut, které obcí projíždějí. Musím říci, že se opatření v podobě radarů osvědčilo. Na řidiče to má psychologický efekt a před obcí automaticky zpomalují,“ uvedl Juraj Brnula, starosta Byšic.
Investice za radary zhruba ve výši sto sedmdesáti tisíc byla pro obec dobrým tahem. Jelikož obcí prochází rychlostí komunikace z Mladé Boleslavi do Mělníka, otázka dopravy je zde neustálým tématem. „Pokoušeli jsme se o několik možností, jak problém s projíždějícími auty vyřešit. Bylo to od policie po retardéry, ale vše dopadlo neúspěšně. Uspělo až úsilí v podobě obcí nakoupených dvou radarů,“ řekl Brnula.
Podle slov byšického starosty v obci stále zůstává hlavní problém, a tím je četnost projíždějících vozidel. Situace by se mohla vyřešit jediným způsobem – obchvatem obce. V současné době se na krajském úřadě již připravuje projekt obchvatu.
Co se týče dopravní situace v obci, sáhla dále obec po radikálnějším řešení. Tím je Obecní policie Koleč.
„Uzavřeli jsme veřejnoprávní smlouvu s obcí Koleč o působení její obecní policie na našem území. Policisté nám zde budou měřit rychlost a kontrolovat různé dopravní přestupky,“ objasnil Juraj Brnula. Jedním z problémů, které chce obec policií vyřešit je například porušování zákazu průjezdu kamionů Byšicemi, silnicí II/ 444. Řidiči kamionu si v současné době totiž se zákazem vjezdu hlavu nelámou. Průjezdem této silnice však vážně ohrožují chodce a především děti, které tudy chodí do místní školy. Policií z Kolče by se mělo vyřešit i parkování na chodnících. Ozvlášť pak před zdravotním střediskem. V momentě, když zde řidič zaparkuje, musí chodci auto obejít po silnici, což je nebezpečné obzvlášť pro maminky s kočárky. „Obecní policie Koleč u nás bude působit dvanáct hodin v měsíci, což je přibližně tři hodiny týdně. Náklady za policii činí zhruba dva tisíce měsíce. Domnívám se, že pro obec je to velmi výhodné a situace se výrazně zlepší,“ dodal starosta Byšic Juraj Brnula. (Adéla Šťástková)

Středočeské listy (květen 2008)
Nejlepším webem se pyšní Slaný a Koleč
Kdo má nejlepší webové stránky ve středních Čechách? Mezi obcemi je to Koleč, mezi městy Slaný. Takové jsou výsledky krajského kola soutěže
Zlatý erb 2008. Soutěž o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí České republiky se letos konala podesáté. Jejím cílem je „podpořit modernizaci místních samospráv prostřednictvím rozvoje informačních služeb poskytovaných s využitím internetu a ostatních elektronických médií“. Do středočeského krajského kola soutěže se tentokrát přihlásili sedmdesát tři soutěžících – 16 v kategorii města, 44 v kategorii obce a 13 v kategorii elektronická služba. Oproti loňsku tedy deset zúčastněných přibylo. „Všichni, kteří se do soutěže přihlásili ve středních Čechách, zaslouží uznání. Těší mě, že se každým rokem do soutěže zapojuje více měst a obcí. Pro otevřenou a moderní samosprávu je elektronická komunikace a vlastní internetová stránka velmi důležitá,“ uvedl hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.
Odborná porota hodnotila především povinné informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, doporučené a doplňkové informace, ovládání webu, navigaci a přehlednost stránky, výtvarné zpracování a bezbariérovou přístupnost webových stránek. U elektronické služby byla hodnocena užitečnost služby a nápaditost řešení. Kdo si odnesl pomyslnou palmu vítězství? V kategorii Nejlepší elektronická služba zvítězily stránky Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, v kategorii Nejlepší webová stránka obce se z prvenství radovala vesnička Koleč na Kladensku, v kategorii Nejlepší webová stránka města triumfoval Slaný a cenu veřejnosti získala obec Holubice.
„Z krajského vítězství máme opravdu velkou radost. Tím spíš, že jsme následně v celostátním kole soutěže získali krásné sedmé místo,“ sdělil Radek Moulis, starosta Kolče, malé vsi na Kladensku, v níž žije necelých šest stovek obyvatel. „Myslím, že hodnotící komise ocenila hlavně aktuálnost a interaktivnost našich stránek,“ dodal. Koleč za prvenství získala mobilní telefon pro potřeby obecního úřadu a publikace o Středočeském kraji, které rozhojnily fond zdejší knihovny. „Ale nejlepší odměnou pro nás je, že po zveřejnění výsledků soutěže
výrazně vzrostla návštěvnost našich webových stránek. Zatímco do té doby se na ně podívalo 30-40 lidí, nyní registrujeme kolem stovky přístupů denně,“ řekl starosta s tím, že se „jeho“ obec rozhodně zúčastní i dalšího ročníku soutěže.

Napsali o nás .....
Mladá fronta Dnes (12. dubna 2008)
Obce se o bezpečí začaly starat samy
Zřizují svou policii. Státní na narůstající kriminalitu nestačí.
Střední Čechy - Koncem února vykradl zloděj ve Stehelčevsi na Kladensku výčep, předtím se někdo vloupal do rodinného domku. Podobných incidentů včetně dopravních přestupků je stále víc a vedení obce s pěti sty obyvateli už došla trpělivost. Pořídí si strážníky. Kriminalita totiž narůstá a státních policistů je málo. Na boj s ní už nestačí.
„Jednali jsme o zvýšeném dohledu se státní policií, ale bez úspěchu. Pořádek v obci je prvořadý, takže v květnu nastoupí první strážník a v červnu další,“ řekl místostarosta Pavel Pobříslo.
Stehelčeves není jediná, kde bude na pořádek dohlížet obecní policie. V nedaleké Kolči, kde žije zhruba stejně obyvatel, fungují strážníci rok. Malé obce tak berou zajištění bezpečnosti do vlastních rukou. A to i přesto, že jim to ukrojí značnou část rozpočtu.
V Kolči teď slouží sedm strážníků a na jejich činnost padne ze 7,8 milionu korun, s nimiž jako s výdaji počítá letošní rozpočet, 2,3 milionu, které jsou určeny právě na zajištění bezpečnosti. Proč je sedm strážníků v tak malé obci? Na jednoho připadá přes 70 obyvatel, přitom třeba v Příbrami je to na městského policistu desetkrát tolik lidí. Kolečtí strážníci ale zajišťují pořádek v šesti obcích a do dalších 23 jezdí měřit rychlost. „Když je zavoláme, jsou tu dřív než státní policie. Měření rychlosti zvýšilo bezpečnost chodců,“ potvrdil například starosta Zákolan Vladimír Dobeš.
Obce, kam kolečský strážník jezdí měřit rychlost, za něj platí sto korun měsíčně. Když hlídá dodržování veřejného pořádku, stojí to příslušnou obec dvě stě korun na hodinu. „Není to byznys. Obecní policii jsme nezřizovali pro zisk,“ zdůraznil starosta Radek Moulis.
Do rozpočtu vesnice jdou ale peníze, které strážníci vyberou na pokutách na území jiných obcí. Loni to byl asi milion korun.
Na území kraje chybí nyní asi čtyři stovky policistů. „Státní policie je nefunkční. Pokud po ní chceme, aby tu měřila rychlost, dá si nás do pořadníku. Pokud má něco vyšetřit, tak ji obtěžujeme. Chápu, že nemá dost lidí, ale to nic nemění na faktu, že prostě nestíhá,“ rozčílil se starosta Panenských Břežan Libor Holík. Panenské Břežany zřejmě přibudou k obcím, které také začnou využívat služeb kolečských strážníků.
Ne všude ale s jejich činností souhlasí. „Strážníci nahrazují státní policii, ale podle mě není správné, aby se soustředili jen na měření rychlosti,“ uvedl starosta Žižic Vratislav Rubeš. Připustil, že překračování rychlosti na silnici mezi Slaným a Velvary je problém, Žižice ale zatím smlouvu s Kolčí neuzavřou.
Třiadvacet obcí, v nichž strážníci z Kolče měří rychlost, je na Kladensku, ale také Mělnicku, Mladoboleslavsku a v Praze-venkov. Slánský starosta Ivo Rubík ale považuje za nepřípustné, aby se strážníci pohybovali na tak velkém území a zaměřovali se zde výlučně na měření rychlosti.
„Činnost, kterou mají strážníci vykonávat, je mnohem širší. Mají hlídat přechody pro chodce, dbát na pořádek v ulicích a tak dále. Obávám se, že se tak poškozuje pověst obecních policií a že starosta Kolče si z vybírání pokut udělal dobrý byznys,“ řekl Rubík.
S tím Radek Moulis nesouhlasí. Stejně jako s tvrzením, že strážníci nemohou tak velké území zvládnout. „Ve smluvních obcích strážníci měří rychlost pět hodin měsíčně, ve Velvarech deset. Dá se to dobře zvládnout, vše je podle zákona,“ řekl Moulis.
„Sedm strážníků je strop“ Ve službě jsou vždy dvě hlídky, jedna se pohybuje ve vzdálenějších oblastech severně od obce, druhá v okolí Kolče, aby byla na dosah.
„Nesoustředí se jen na měření rychlosti, strážníci nedávno zadrželi hledanou osobu,“ dodal Moulis.
Sedm strážníků je podle něj v současnosti strop. V nejbližší době se ustálí i počet obcí, kde budou kolečští strážníci dohlížet na veřejný pořádek a dodržování maximální povolené rychlosti.
Ředitel kladenských státních policistů Michal Murín činnost městských i obecních policií oceňuje. „Úzce s nimi spolupracujeme. Lidem je jedno, jakou má policista uniformu, chtějí vidět výsledky,“ řekl.
Připustil, že území, na kterém kolečští strážníci působí, sice není malé, problém v tom ale nevidí. „Pokud takový systém splňuje všechny zákonné náležitosti, funguje a lidem vyhovuje, není co řešit,“ dodal s tím, že situace v dopravě se i působením strážníků z Kolče uklidnila. Do konce roku by podle něj i kladenská dopravní policie měla začít plně fungovat. (Jana Kindlová)
Napsali o nás .....
Kladenský deník (31. března 2008)
Starosta Kolče strážníky brání
Koleč-Obecní policie v Kolči se stala některým lidem trnem v oku proto, že se zaměřuje hlavně na měření rychlosti – považují to za šikanu a nejraději by ji zakázali. Starostové obcí, kteří si její služby sjednávají, jsou ale naopak velice spokojeni.
Kritikám čelí představitelé obcí většinou takto: „Mnoho let jsme usilovali o to, aby situaci pomáhala řešit státní policie ze Slaného, jelikož se to nedařilo jak personálně, tak po stránce vybavení. V září minulého roku jsem navázal kontakt s kolečským starostou Radkem Moulisem. Po schválení zastupitelů jsme nechali měřit rychlost, čímž se dopravní situace v naší obci výrazně zlepšila. Následně jsme spolupráci rozšířili i na kontrolu pořádku. Jsem rád, že je tady máme. Setkávám se i s opačnými názory našich občanů, kteří jsou nespokojeni a zlobí se za to na mě, ale dopravní předpisy platí pro všechny stejně,“ uvedl starosta Knovíze Jindřich Hnilička.
Starosta Kolče, jenž činnost svých strážníků obhajuje, je přesvědčen o tom, že naprosto po právu supluje službu, jež tady dlouhou dobu chyběla. Řady dopravních policistů jsou prořídlé a plošné opatření Kolečských je v očích přestupců zkrátka nepopulární.
„Znovu opakuji, že je to otázka nabídky a poptávky, a tak budeme měřit rychlost nejen třeba v Jizerním Vtelnu, Třebízi, ale i Panenských Břežanech. Pomáháme tam, kde si nás zastupitelé obcí žádají. Já jsem s prací strážníků spokojen a nelíbí se mi kritiky na jejich stranu, protože nevybírají jen pokuty, ale skutečně pomáhají lidem. Jestliže je ale Slaný nedokázalo zaplatit, není to moje vina,“ řekl starosta Kolče Radek Moulis. Podle vyjádření některých kolečských strážníků neodcházeli ze svého původního působiště pouze kvůli nižšímu příjmu, ale jedním z důvodů byly prý i neshody s tamním vedením.
Není tedy tajemstvím, že řady obecní policie v Kolči tvoří většinou někdejší slánští strážníci, kteří tam odešli takzvaně za lepším živobytím. Slánský starosta jejich odchodu i tak prý příliš nelituje. „Zpočátku se oslabení sboru jevilo jako problém, ale s řadou z nich bychom se stejně asi byli rozloučili. Tvrdím jedno, že Obecní policie Koleč naplňuje svoje poslání jen z části a s tím nesouhlasím,“ uvedl starosta Slaného Ivo Rubík, jenž doplnil, že platy slánských strážníků se počínaje měsícem dubnem zvýší.
„Díky spolupráci s kolečskou obecní policií se nám podařilo postihnout dva případy nelegálního odhazování odpadu a zklidnit dopravu v obci. Jednomu z řidičů naměřili strážníci v nebezpečném zúženém úseku dokonce devadesátikilometrovou rychlost. Strážníci dělají to, co nám chybělo a jsme za to rádi,“ řekl Kladenskému deníku starosta Zákolan Vladimír Dobeš. (Kateřina Husárová)
Napsali o nás .....
Mladá fronta Dnes (28. března 2008)
Slaný má nejlepší web
Střední Čechy - Necelých šest set lidí žije v obci Koleč na Kladensku, Slaný ve stejném okrese má více než 15 tisíc, podobně je na tom i Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v okrese Praha-východ. Dohromady tedy více než třicet tisíc lidí se může po včerejšku chlubit tím, že jejich radnice jdou s dobou. Uspěly totiž v soutěži Zlatý erb, v které jsou každý rok už deset let oceňovány nejlepší webové stránky.
Město Slaný zabodovalo v kategorii nejlepší internetové stránky měst. „Myslím, že nám pomohlo to, že máme stránky přehledné. A velice nás těší jedna věc, a sice to, že jsme porazili našeho rivala – Kladno,“ řekl tajemník radnice Petr Kolačkovský. V Koleči na Kladensku si zakládají zejména na aktualizaci. „Věnujeme se jí, co nejvíc to jde.
Lidé mohou navíc na našem webu diskutovat na aktuální témata a na své dotazy dostanou odpověď. Vzpomínám si na to, když mi ještě jako občanovi obce a ne starostovi vadilo, že nemáme pořádný web,“ podotkl starosta a webmaster v jednom Radek Moulis. Dovolit si internetové stránky podle něj může i malá obec. „Náklady jsou zanedbatelné,“ doplnil. Podruhé po sobě si přišli pro cenu za nejlepší elektronické služby zástupci Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi. Letos uspěli zdokonalením toho, co jim první místo zajistilo už loni. Ve městě totiž funguje on-line systém objednávání a odbavování občanů na městském úřadě a SMS zpravodajství. Lidé proto nemusí na služby na radnici zbytečně čekat, objednají se na konkrétní den a hodinu.
Všichni tři vítězové jednotlivých kategorií postupují do celorepublikového kola. O tom, jak obstáli v konkurenci ostatních měst a obcí, se rozhodne 7. dubna.
Celkem se do letošního jubilejního desátého ročníku Zlatého erbu přihlásilo 73 soutěžících. Je to o deset více než loni. Udělena byla také cena veřejnosti. Tu získala obec Holubice u Prahy. Středočeši na cenu veřejnosti nominovali svými hlasy celkem 49 kandidátů.
Napsali o nás .....
Kladenský deník (25. března 2008)
Postupy v Kolči prý hraničí se šikanou
Kladensko-Prvotním posláním obecní policie je především ochrana veřejného pořádku. Kolečští strážníci uchopili věc za trochu jiný konec. Někteří si je nemohou vynachválit, druzí jim spílají.
Přestože obecní policie v Kolči působí při tamním úřadě teprve od poloviny loňského roku, dokázali její strážníci přinést do obecní pokladny již několik set tisíc korun.
Kvůli tomu, že včetně Kolče dohlížejí v šesti smluvních obcích na pořádek a v dalších jedenadvaceti usměrňují dopravní situaci, jsou pro mnohé lidi vítaným přínosem a jiným naopak trnem v oku.
Díky dvěma radarům, které mají strážníci k dispozici, jsou schopni měřit rychlost hned na několika místech regionu. Přesto mají někteří odpůrci k jejich práci výhrady v tom smyslu, že práce kolečských strážníků se poněkud vzdaluje původní myšlence.
„Na to nemusejí být strážníci, aby stáli u silnice a celý den jen vybírali pokuty. Strážník je od toho, aby dohlížel na pořádek v místě, a ne že bude jezdit desítky kilometrů jen kvůli měření rychlosti,“ uvedl jeden ze stěžovatelů. Podle posledních informací budou Kolečští skutečně co nevidět měřit rychlost nejen v nedaleké Třebízi, ale třeba i v Mělnickém a později Jizerním Vtelnu.
„Všechno je v souladu se zákonem a na základě smluvního vztahu. Je to věc nabídky a poptávky a když nás obce žádají o spolupráci jen v oblasti měření rychlosti a kontroly přestupků, nikoli pro ochranu veřejného pořádku, vyhovíme jim,“ uvedl kolečský starosta a zároveň šéf tamních strážníků Radek Moulis.
Zřejmě z úsporných důvodů (smluvní obec musí platit 196 Kč/hod. za strážníka, 12,50 Kč/hod. za výstroj a za dopravu 6 Kč/km) si kolečské strážníky žádá v současné době pro účely veřejného pořádku pouze pět okolních obcí. „Hlídkovou činnost provádíme v Kolči, Jemníkách, Otvovicích, Tuchoměřicích a Zákolanech a zájem nově projevily i Olovnice, Třebusice a Velvary. Možná jsme pro někoho konkurencí, ale stejně tak ji budeme mít brzy i my, protože od prvního května vznikne obecní policie i v nedaleké Stehelčevsi,“ doplnil starosta Moulis. Ať již se jedná o konkurenční boj ve státních službách či nikoli, pravdou zůstává, že velké procento současných kolečských strážníků pochází z řad slánské městské policie, když velkou motivací k odchodu byly nepochybně vyšší platy.
Starosta Slaného a zároveň velitel tamní městské policie Ivo Rubík je v těchto dnech na dovolené, přesto se Kladenskému deníku v on-line rozhovoru vyjádřil takto: „Systém práce strážníků v Kolči je nedobrý. Ve své podstatě poškozuje jméno obecní policie jako takové. Strážníci tu nejsou jen proto, aby měřili překračování rychlosti. Jejich zaměření musí být širší. Navíc postupy Kolče hraničí se šikanou veřejnosti,“ řekl Ivo Rubík. (Kateřina Husárová)
Napsali o nás .....
Mladá fronta Dnes (18. března 2008)
Strážníci se vrátí do školy
Slaný - Jenom dvě třetiny ze třiceti strážníků, které zaměstnává město Slaný, mají maturitu. Takto ukončené středoškolské vzdělání bude přitom nejspíš do sedmi let pro strážníky povinné.
Dvaadvacet strážníků působí přímo ve městě, zbytek ve Zlonicích a ve Smečně. "Neobávám se toho, že by povinná maturita lidi od práce u městské policie odradila a že bychom měli strážníků nedostatek," uvedl slánský starosta Ivo Rubík. Vzdělání je podle něj určitě přínosem. "Většinu lidí naučí sebekontrole, soustředění a cílevědomosti. To jsou získané vlastnosti, které se uplatní v každém zaměstnání, zvlášť u těch, kde se pracuje s lidmi," řekl starosta. Není zatím jasné, na jaké škole si slánští strážníci budou maturitu doplňovat, radnice jim ale jako všem svým zaměstnancům poskytne studijní volno. "Strážníci ve městě jsou šikovní a milí kluci, jsem s nimi spokojená," řekla důchodkyně Anna Procházková ze Slaného. Maturita podle ní nemůže uškodit, obává se ale, že skloubit práci, rodinu a studium může být pro řadu lidí nezvládnutelný problém.
Studovat půjdou skoro všichni
Obecní policie v nedaleké Kolči začala fungovat před rokem a tvořil ji jediný strážník, včera nastoupil do služby již pátý, v dubnu přibudou další dva. "Maturitu nemá žádný. Jednomu bylo padesát let, toho se už povinné studium netýká, ostatní budou studovat po etapách, abychom zabezpečili služby. Tři začnou studovat teď, další tři později," vysvětlil starosta obce Radek Moulis. Obecní strážníci totiž nepůsobí jen v Kolči, ale kontrolují dodržování dopravních předpisů ve více než dvou desítkách obcí, v pěti dohlížejí také na dodržování veřejného pořádku.
Výběrové řízení v Kolči vypisovali pouze na místo prvního strážníka, v ostatních případech jim zájemci nabídli své služby sami. Slouží zde strážníci, kteří dřív pracovali u Městské policie ve Slaném. "Pro nás je dobré, že jsou vycvičení a můžou hned nastoupit do služby. Nezkoumám, proč odtamtud odešli, to je jejich věc. Kdybychom je ale nezaměstnali my, šli by jinam," uvedl Moulis. "Ve Slaném jsem pracoval tři roky. Vím, že řada lidí odtud odešla kvůli veliteli a kvůli nízkým platům. Služba tady je dobrá. Důkazem je kolega, který dojíždí z Loun," řekl velitel kolečských strážníků Tomáš Nezbeda. Náplň služby ve městě a v obci se podle jeho názoru o tolik neliší, ve městě je ale mnohem anonymnější. Další vzdělávání považuje velitel kolečských strážníků za nezbytnost. "Nevím, jestli maturita na stavební průmyslovce nebo obchodní škole je to pravé řešení. Určitě by byly lepší odborné kurzy pro praxi, třeba z oblasti kriminalistiky," řekl Tomáš Nezbeda a jako příklad uvedl kurzy, které nabízí školicí středisko Trivis. (Jana Kindlová)

Napsali o nás .....
Kladenský deník (28. února 2008)
Strážníci si už s předstihem začnou dodělávat maturitu
Kladensko-Nový služební zákon městské policie, který pravděpodobně vstoupí v platnost v příštím roce, stanovuje povinnou maturitu pro strážníky.
Podle něj nebude od roku 2015 možné u městské policie bez absolvování maturitní zkoušky pracovat. Řada strážníků ale dnes ´zkoušku dospělosti´ nemá. V Kladně se proto rozhodli už nyní jim další vzdělání umožnit. Ve Slaném si někteří městští policisté rovněž maturitu dodělávají, například v Kolči svým strážníkům tento krok doporučili.
„Nechceme se dostat do situace, kdy by nám za šest let pětadvacet strážníků řeklo: Ahoj, končím,“ prohlásil ředitel Městské policie Kladno Stanislav Procházka. Přibližně dvě desítky kladenských strážníků tak nastoupí už letos v dubnu do tříměsíčního kurzu. „Ten odhalí jejich největší slabiny a připraví je na další studium, které je čeká od září,“ uvedl Procházka s tím, že pro nové zájemce o práci strážníka je již stanovena podmínka dřívějšího absolvování maturitní zkoušky.
Strážníci nebudou za vzdělání finančně nic platit, protože maturitu si dodělají ve státních školách. „Zámečníci, automechanici a absolventi dalších podobných oborů si maturitu večerně dodělají v učilišti v Dubí, zedníci, lakýrníci, truhláři a další v Průmstavu,“ nastínil ředitel.
Vzhledem k tomu, že současný zákon o obecní policii uvádí, že strážníkem se může stát každý bezúhonný občan České republiky starší 21 let, který je tělesně a duševně způsobilý, nesloužil u slánské městské policie ještě nikdo s ukončeným pouze základním vzděláním. „Přijetí každého nového člověka předchází výběrové řízení. Zjišťují se duševní i fyzické schopnosti i zda je pro tuto práci vhodný. Kromě toho musí každý podstoupit vcelku náročná školení, kde se vzdělává v oblasti práv a zákonů,“ uvedl vedoucí Městské policie ve Slaném Pavel Štěpánek. Podle jeho slov má v současné době dokončené středoškolské vzdělání nejméně padesát procent strážníků z celkového stavu. Někteří si maturitu nyní dodělávají dobrovolně.
Koleč, která svoji obecní policii zřídila teprve před půl rokem, bude mít v dubnu celkem sedm lidí ve sboru, z nichž žádný maturitu nemá. „Jeden středoškolák nám nyní odejde. Svým lidem jsem doporučil, aby se na školy přihlásili, ale je to zatím jen na jejich dobrovolnosti. Pokud začne platit zákon, bez vzdělání svoji funkci už nebudou moci vykonávat,“ řekl starosta Kolče Radek Moulis. (Robert Božovský, Kateřina Husárová)
Napsali o nás .....
Kladenský deník (20. února 2008)
Obce trápí těžké náklaďáky, často si musí pomoci samy
Starosta obce Koleč netouží po kruhovém objezdu ani křižovatce. Má větší problém, chce se zbavit nákladních aut. I když opakovaně žádal v minulosti kladenský magistrát, aby mohl do obce umístit zákazové značky, které omezí tonáž vozidel nad 7,5 tuny, nebyl nikdy úspěšný. „Kladenský odbor dopravy vše zamítl z důvodu, že by pro náklaďáky neexistovaly žádné objízdné trasy,“ řekl starosta Kolče Radek Moulis. Desítky těžkých aut ničí silnice i v sousedních Otvovicích a Zákolanech.
„Na základě tohoto jsme se domluvili s celním úřadem. Bylo vybráno místo v Kolči, kde bude umístěna mobilní váha. Vznikl ale další problém, neboť se jednalo o silnici III. třídy ve směru na obec Třebusice. Souhlasili jsme s tím, aby objízdná trasa byla vedena po místních komunikacích, souhlasila s tím i Správa a údržba silnic, ale tento záměr nepovolily kladenský magistrát a policie. Tvrdily, že objízdná trasa by nesplňovala parametry pro obousměrný provoz,“ doplnil starosta Moulis. Kolečští záležitost vyřešili šalamounsky a zřídili pro tyto účely obecní policii, která dnes čítá pět zaměstnanců a má dohled v dalších šestnácti obcích Kladenska.
“Od té doby máme klid. Když jsme se nezbavili náklaďáků, dostali jsme sem alespoň značku se čtyřicítkou. Strážníci vybírají pokuty a každý si rozmyslí jet tudy jako šílenec. Obec z toho má prospěch a strážníci na výplaty,“ uvedla obyvatelka Kolče.
„Koupili jsme radar na splátky v hodnotě půl milionu korun. Za půl roku jsme na pokutách vybrali 1,4 milionu. Co se týká rychlosti, máme pokoj. Náklaďáků se sice asi definitivně nezbavíme a navíc k nám jezdí ještě i ty, které mají zákaz přes Černý Vůl, ale pětadevadesát procent řidičů se naučilo rychlost dodržovat,“ uzavřel starosta Kolče Radek Moulis.
„Je pochopitelné, že když v Lánech bydlí hejtman a jezdí tam prezident, je to o něčem jiném. Spokojíme se s tím co máme. Jen jsem zvědav, kdo nám nahradí popraskané domy a vozovky,“ řekl muž z Kolče. (Kateřina Husárová)
Napsali o nás .....
Kladenský deník (9. února 2008)
Rozběsnění psi se vrhli na kolemjdoucího
Zoufalé psí kvílení, krvelačný štěkot a neřízená chlupatá koule zmítající se v ulici pod základní školou. Takový se naskytl obrázek chovatele německého ovčáka a sousedům, kteří byli svědky vyostřeného psího zápasu uprostřed Kolče.
Kvůli tomu, že majitelé dvou stafordských teriérů dostatečně nezajistili oplocení svého domu, došlo málem k tragédii. Rozběsněná zvířata doslova vyrvala oplocení z podezdívky a vrhla se na kolemjdoucího německého ovčáka, jenž byl na procházce se svým pánem.
„Jeden ze stafordů se zakousl ovčákovi za krk zezadu a druhý do ucha. Majitel napadeného psa se pokusil zápas přerušit alespoň klackem a rozvášněnou dvojici od sebe roztrhnout. Podle očitých svědků pomohlo až zchlazení kbelíkem vody. „Psi se sice pustili, ale naštvaný staford se vrhnul ještě i na přítomného Vladimíra Kubáta, který se naštěstí zvířeti ubránil klackem, který měl stále v ruce. Po našem příjezdu se agresivního zvířete ujal policejní psovod a pes byl odvezen do útulku na Bouchalce,“ uvedl kolečský strážník Michal Schedivý.
Vzhledem k tomu, že vzápětí po incidentu utekl druhý pes do domu a majitelé nebyli k zastižení, nebylo možné nastalou situaci řešit.
„Zraněného psa odvezl jeho majitel okamžitě na vyšetření ke slánskému veterináři. Naštěstí to přežil. V každém případě chci, aby záležitost byla prošetřena jako trestný čin obecného ohrožení. Kdyby se psi vrhli na nějaké dítě vedle před školou, nechci to ani domyslet,“ uvedl starosta Kolče Radek Moulis.
Kvůli tomu, že se sousedé majitelů psů domnívají, že o ně trvale není dobře postaráno, mají nyní strach, že nebezpečná situace se může brzy opakovat. Na otázku kolečských strážníků, kolik vlastně těchto bojových zvířat mladý pár doma chová, bylo zodpovězeno, že tři až čtyři.
„Pana Kirliho s paní Vrbovou jsem kolik dní doma nezastihl. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že jejich pes se pohyboval na dvoře bez jídla a pití. Uvidíme, zda se situace změní,“ doplnil starosta Kolče.
Přestože Markéta Vrbová se svým druhem mužům zákona i Kladenskému deníku slíbili, že celou záležitost dají do pořádku, poškozeného odškodní a psí výběh lépe zabezpečí, v lidech ze sousedství obavy přetrvávají.
„Určitě ten barák budu brát obloukem. Ti lidé se mi nelíbí, dokonce se mi několikrát zdáli omámení nějakou látkou. Je to nepříjemné takové sousedství,“ řekla žena z obce.
Podobně se vyjádřili i další dotázaní, kteří se obávají o svoji bezpečnost.
„Stále to vidíme v televizi, že psi někoho potrhali. Jestli ti dva mladí lidé nejsou úplně zodpovědní, kam až to může dojít. Ať má každý třeba pět psů, ale musejí mít výcvik, tohle není možné,“ uvedl Miroslav Fingerhut z Kolče.
Na základě tohoto incidentu chce starosta obce vnést podporu bezpečnosti svých občanů i do tamní vyhlášky.
„Na vsi je sice zvykem, že psi pobíhají volně, ale už to nemůžeme dále tolerovat. Nově tedy bude povinností, že v centru obce budou muset být všichni psi bez výjimky vedeni na vodítku a volnost mohou dostat pouze v polích a lesích za vesnicí,“ uzavřel starosta obce Koleč Radek Moulis. (Kateřina Husárová)
Napsali o nás .....
Kladenský deník (19. října 2007)
Skládka v Kolči i nadále poroste, lidé mají obavy
Přestože si Kolečští po reportážích v Kladenském deníku oddechli, že do jejich obce konečně přestanou proudit stovky tatrovek s odpadovou zeminou, majitelka skládky Dana Fechtnerová včera oznámila, že pohyb těžkých vozidel bude co nevidět brzy obnoven. „Byla jsem slušná a řekla starostovi, že brzy budeme na skládku opět zavážet. Můžu potvrdit, že to ale nebude v takovém rozsahu jako před tím. Odkud bude hlína a který autodopravce ji přiveze, zatím nevím. V žádném případě ani tentokrát nepůjde o kontaminovanou zeminu, jak Kolečští tvrdí,“ uvedla majitelka skládky Dana Fechtnerová. Kvůli tomu, že si nechala provést její nové zaměření, má nyní povoleno navézt do místa ještě více než 120 tisíc tun krychlových odpadu. „Objem navážky je od roku 1993 povolen až do výše 259 tisíc tun metrů krychlových, takže kapacita stále dostačuje,“ doplnila Fechtnerová.
Některým obyvatelům Kolče se ale hlína z haldy sesouvá do dvorů a zahrad, trvale si stěžují na prašné ovzduší, rozbité silnice od těžké techniky. Podle vyjádření příslušných úřadů je ale prý vše v naprostém pořádku. „Je to velice výnosný obchod a je to blízko Prahy. Paní majitelka z toho má desetimilionové zisky, tak proč by to sem nevozila,“ uvedl muž žijící v těsném sousedství skládky.
„Několikrát jsme se obraceli na instituce i na krajský úřad a chtěli tomu zamezit. Ovšem marně. Oslovili jsme nyní ombudsmana, abychom prokázali, že dění kolem skládky není v pořádku, i když má paní Fechtnerová údajně doklady o tom, že je všechno tak, jak má být ,“ řekl starosta Kolče Radek Moulis. Marcela Horáková z brněnské kanceláře ochránce veřejných práv Kladenskému deníku potvrdila, že v záležitosti byla zahájena příslušná šetření a případem v Kolči se důkladně zabývá jejich právní oddělení.
„Na skládce jsme dělali rozbor zeminy, která tam byla přivezena prý z nějakého nádraží. Vzpomínám si, že v několika parametrech byly hodnoty na hranici, ale v konečném hodnocení nebyly výsledky nijak alarmující, a tudíž jsme zeminu neoznačili jako jedovatou. Navezeného různorodého materiálu tam ale bylo mnohem více. My jsme zkoumali pouze jeden zmíněný druh,“ uvedl nezávislý odborník na hydrogeologii Libor Kořistka.
„S takovým výsledkem nejsme spokojeni, proto jsme se obrátili na inspekci životního prostředí. Rádi bychom se dobrali pravdy. Není nám lhostejná ani studna, která je dnes zasypaná haldou a tvrdí, že je pouze zadeklovaná, stejně jako nám není jedno, kdy a co se na haldě bude stavět. Zajímá nás, kdo zaplatí zdevastované silnice v naší i okolních obcích.
Ti, kteří tu jednou budou mít domy, by asi nejásali, když jim popraskají kvůli sesuvu půdy, nebo že budou pít jedovatou vodu,“ uzavřel starosta Kolče Radek Moulis. (Kateřina Husárová)
Napsali o nás .....
Kladenský deník (8. října 2007)
Mimo obec působí i strážníci z Kolče
Některé obce řeší problém s neukázněnými řidiči zřízením vlastní policie. Přesně tak postupovali v Kolči. Místní strážníci navíc stejně jako Kladenští vyjíždějí za hranice vlastní obce. Měří rychlost v Jemníkách, Velvarech, Černuci, Zákolanech, Třebusicích, Olovnici, Knovízi, Otvovicích a Stehelčevsi. V poslední jmenované obci byli o víkendu. Tři desítky řidičů budou muset po dvouhodinovém měření rychlosti sáhnout do peněženky. Tomáš Nezbeda a Pavel Řehák nedávno naměřili jednomu šoférovi stokilometrovou rychlost. Po tomto víkendu však rekord neplatí. Byl překonán pražským řidičem BMW, který se řítil Stehelčevsí stodesetikilometrovou rychlostí a to je rekord, který za osm let služby nepamatují. Mobilní radar dovede auto snímat po celé dráze, udělá kvalitní fotografii řidiče i poznávací značky a data zpracuje pro případné řízení. (Břetislav Kostka).