[color=#000080]Bankovní satira

Budeme skloňovat:
Tesaře dělá tesař, lichvář dělá lichváře, co dělá bankovník a investor ?
definice: chrání své investice.
činnost definice:
investovat je spekulovat o dané investici, přiřadíme název:
Spekulant.
Investovat na burze, zní to hodnostně, ale rizika jsou nemalá
s totálním bankrotem.
Investovat do chudoby, zní to jako nezištné poslaní návratnost je sto
procent, provize, penále, úroky, úroky s prodlení, započítaný úrok i v
předčasné návratnosti investice.

Pokusíme se skloňovat slovo co dělá klient, jak je vidět nejde, zkusíme
klienta nazvat jinak v podstatném co představuje v českém výrazu:
Dlužník.
činnost definice:
Dlužník dělá dluhy.. „hurá, lup jeden !

Setřídění informací:
investor investuje a spekuluje nad návratností své investice v návratnost
konkrétního dluhu, dluh je vlastně to co není investováno, ale je to ta částka
výnosu financí v dané spekulaci investora, návratnost dluhu: provize, penále,
úroky, úroky s prodlení, započítaný úrok i v předčasné návratnosti investice.
Hodnocení ekonoma: Investice do zadluženosti a chudoby se vyplatila !


autor [/color]

Za tento příspěvek od uživatele Petice-lichva poděkoval
Péťa (stř 29. pro 2010 20:41:06)

[color=#000080][b]Dodatek definice chudoby[/b]

1. Objektivní přístup se snaží definovat univerzální potřeby ( „primární potřeby“) lidských bytostí,
jejichž neuspokojení se rovná stavu chudoby. Například je v jednom z oficiálních pojetí chudoba
( „hranice absolutní chudoby“ ) vymezena prahem, pod kterým si vzhledem k nedostatku zdrojů není
možné zajistit takový finační příjem a příjem potravy, přístřešek a bydlení, aby osoba postižená
chudobou zůstala přiměřně zdravá a tak narůstá finanční rospočet a náklady na zdravotnicví.

2, Relativní přístup upozorňuje na silné podmínění významu chudoby historickým a sociokulturním
kontextem, a předpokládá tedy pro jednotlivé státy v různých historických údobích
odlišné hranice chudoby a to definicí s jídlem roste chuť.[/color]

Já spíš vidím chudobu ducha, i když chudoba definovaná v Tvém příspěvku s tím souvisí.

[quote="Finurka"]Já spíš vidím chudobu ducha, i když chudoba definovaná v Tvém příspěvku s tím souvisí. [/quote]
[color=#400080]***
Chudoba ducha,.. ( výraz není akademický, pozměním na duševní defekt
na nepřepokládané stresové situace – otupění duševní činnosti )
*
Nutná specifikace k danému výkladu:
Duševní život je podmíněn mnoho faktory vyspělosti dané osobnosti
zkoumaného jedince ( 1*EGO ). Pomineme osobnost, která je geneticky
zatížená a deklasovaná jinými faktory spojené s chorobami duše a psychiky
z důvodů úrazu, nenaplnění životního stylu, a hazardování se svým zdravým
drogami a alkoholem, a vše to co jsem popsal vyloučíme, abychom mohli
označit plnohodnotného jedince a jeho kvalitu a aby se tak i obecně mohl
klasifikovat: zdravý tělem i myslí.
*
Rčení („Neklesej nikdy na mysli“) a mnoha generaci prověřena lidová
pravidla („Sytý nepochopí hladového“) nás učí o své pravdivosti, aby
jsme se dostali k jádru problému.
*
Závěr:
Hluboká chudoba sebou nese ony dva faktory a to materiální a duševní
život a v takové závažné životní situaci jsou reakce člověka na okolní svět
v jiném filtru společenských hodnot. Zde se začíná uplatňovat pravidlo:
„sytý nepochopí hladového“ a ve stavu kdy je zkoumaná osoba sytého
má priority a filtry jiných společenských hodnot a nikdy by nepřipustil
závažný poklesek zkoumaného hladového jedince a proč si nezachoval
2*-zprofanovaný postoj „ světce“ a z urputného hladu a trýzně, mrazu
se propůjčil osobnímu úpadku dobrých mravů a ukradl bochník chleba.

Empatie tohoto rozporu duševních hodnot vyspělého člověka nevyvrací
tu skutečnost pravidla: nikdy neříkej nikdy, nesuď pokud jsi nebyl souzen
a ať hodí „ten“ kamenem kdo nezhřešil.

Zde máme konečně odpověď na „duševní chudobu“ a s nevzdělaností to
nemá nic společného, je to prožitek strádání potřebného.

1*
Pojem ego, neboli „já“, se řídí principem reality a vyrovnává působení složky
sociální ( superego ) a pudové ( id ), je vědomé i předvědomé, a výsledkem
jeho činnosti je naše chování.

2*
Banalizovaný, znesvěcený nebo natolik známý,používaný, že pozbyl
původního významu
autor[/color]

Za tento příspěvek od uživatele Petice-lichva poděkoval
Finurka (pát 31. pro 2010 16:13:01)

V satiře netřeba používat akademických výrazů a definic. Nicméně uvedený výklad jen potvrzuje správnost použitého výrazu chudoba ducha,
pochopitelně jsem neměla na mysli vztah ke vzdělanosti. Vzdělání není zárukou neboli potřebnou podmínkou pro to, aby nenastala chudoba ducha. I sebevzdělanější člověk může být chudobný duchem a naopak. Vzdělanost neodstraní omezenost a hloupost, spíš je přitěžující okolností.

Za tento příspěvek od uživatele Finurka dostal děkování - 2
Josef1952 (sob 21. kvě 2011 17:49:57), Petice-lichva (pát 31. pro 2010 19:10:33)

[quote="Finurka"]V satiře netřeba používat akademických výrazů a definic. Nicméně uvedený výklad jen potvrzuje správnost použitého výrazu chudoba ducha,
pochopitelně jsem neměla na mysli vztah ke vzdělanosti. Vzdělání není zárukou neboli potřebnou podmínkou pro to, aby nenastala chudoba ducha. I sebevzdělanější člověk může být chudobný duchem a naopak. Vzdělanost neodstraní omezenost a hloupost, spíš je přitěžující okolností. [/quote]
**
[color=#000080]Souhlasím s tebou, ale upravil jsem jen podtext výrazu a akademicky
bylo zvoleno záměrně s nadsázkou pro ty všechny, kteří se budou chtít
v tématu orientovat, neopravoval jsem tebe, plně jsem tě pochopil,
ale ,,, Vzdělání v textu slouží jen jako asociace , že v podobných
případech je „vzdělání“ na nic a možná i na obtíž, když hlady strádáš…
[/color]

[color=#800040][b]To je dobré heslo, které je od tebe velmi trefné:[/b]
Vzdělanost neodstraní omezenost a hloupost, spíš je přitěžující okolností.[/color]

Za tento příspěvek od uživatele Petice-lichva dostal děkování - 2
Finurka (pát 31. pro 2010 23:44:39), Josef1952 (sob 21. kvě 2011 17:51:05)