Integrovaný záchranný systém


Integrovaný záchranný systém (IZS) je efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak aby stručně řečeno „nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel.“

Základní složky IZS:

Hasičský záchranný sbor České republiky,
Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,
Zdravotnická záchranná služba,
Policie České republiky.

Ostatní složky IZS:

Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil
Obecní policie
Orgány ochrany veřejného zdraví,
Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,
Zařízení civilní ochrany,
Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS ČR) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra.

Dle zákona o integrovaném záchranném systému velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může mj. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet.

Práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech stanoví zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v §23-25.

Proč integrovaný záchranný systém vznikl?
Integrovaný záchranný systém vymezuje zákon č. 239/2000 Sb. Jeho základy však byly položeny již v roce 1993. Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.

Za tento příspěvek od uživatele johnee poděkoval
Finurka (pon 27. pro 2010 5:01:59)

Výkon služby probíhá buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek PO. Tímto se rozumí činnost související s udržováním a zvyšováním odborné a fyzické způsobilosti hasičů (školení, výcvik), údržbou požární techniky a dalších prostředků požární ochrany, apod.
Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události až po návrat sil a prostředků na místo stálé dislokace. Do těchto činností se zahrnuje výjezd jednotky PO, jízda na místo zásahu, provádění záchranných, resp. likvidačních, prací, apod. Výkonu služby se odlišuje dle druhu jednotky požární ochrany.

Službu v jednotce hasičského záchranného sboru podniku (dále jen "HZS podniku") vykonávají zaměstnanci HZS podniku, jejichž pracovně právní vztah se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanci, obdobně jako příslušníci, mohou mít dobu služby rozvrženu rovnoměrně nebo nerovnoměrně.

Nerovnoměrně rozvržená doba služby zaměstnanců je zpravidla organizována na 4 směny, které jsou označovány A, B, C, D. Směna zabezpečuje nepřetržitou připravenost jednotky HZS podniku po dobu 12 hodin. Střídání směn probíhá zpravidla v 6.00 hodin (tzv. ranní směna) a v 18.00 hodin (tzv. noční směna). Směna se dělí na 11 hodin výkonu služby a 1 hodinu nařízené pohotovosti v místě výkonu služby, přičemž nařízenou pohotovostí jsou přestávky na jídlo a oddech. Zaměstnanci pracují v různých pracovních cyklech, např. 1den ranní směna - 1 den noční směna - 2 dny mezisměnového volna; 2 dny ranní směna - 2 dny noční směna - 4 dny mezisměnového volna, apod.

Organizace směny je obdobná jako u jednotky HZS kraje, pouze s tím rozdílem, že početní stavy směny se stanovují s ohledem na míru požárního nebezpečí areálu podniku, resp. technologie.
Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce (dále jen "SDH obce") vykonávají členové na základě dobrovolnosti. Tato činnost se při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech považuje za výkon občanské povinnosti. Činnost
v jednotce SDH obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.

Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem kraje.

Zvláštní význam mají jednotky SDH obcí zařazené do kategorie JPO II. Členové sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí kategorie jednotky požární ochrany JPO II jsou určeni velitelem jednotky k pracovní pohotovosti mimo pracoviště, kterým je hasičská zbrojnice, (dále jen "pohotovost"). Velitel jednotky pro systém pohotovosti zpracovává plán výkonu služby členů jednotky (dále jen "plán"), kterým rovněž určuje členy jednotky k pohotovosti
pro provádění požárního zásahu nebo záchranných prací jednotkou. Odměna za pohotovost u členů jednotky v pracovním poměru činí v pracovní dny 15 %, ve dnech pracovního klidu 25 % průměrného hodinového výdělku podle zvláštního právního předpisu, a to za každou hodinu vykonané doby pohotovosti; u členů jednotky činných na základě dohody o pracovní činnosti se postupuje obdobně.Výkon služby je organizován na směny o minimálním stavu 4 členů na směnu - velitele, strojníka a dvou hasičů. Směny se zpravidla střídají buď pravidelně po dnech nebo v týdenním režimu výkonu služby
na stanici jednotky a v nařízené pohotovosti v místě bydliště.

U členů v pracovním poměru musí být na činnost v jednotce a činnost související se zajišťováním akceschopnosti této jednotky čerpáno minimálně 75 %
z celkové doby výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.

[color=#FF0000]Edit:/Témata sloučena a zpřehledněna[/color]

Dovoluji si doplnit předcházející příspěvky o následující informace :

Činnost HZS České republiky upravují následující právní normy :
a) zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o požární ochraně“),
ze dne 17. prosince 1985
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 40/1994 Sb.
Změna: 203/1994 Sb.
Změna: 163/1998 Sb.
Změna: 71/2000 Sb.
Změna: 237/2000 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
b) zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů,
ze dne 28. června 2000
Změna: 586/2004 Sb.
Změna: 362/2003 Sb.
Změna: 309/2002 Sb.

c) zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o IZS“),
d) zákon č. 240/2000 sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o krizovém řízení“),
e) zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

Dále si dovoluji doplnit informaci o zabezpečení požární ochrany v podnikatelských subjektech – jen velmi stručně :
Musí být zajištěno :
Zpracování zejména těchto dokumentů :
Požární řád
Požární poplachová směrnice
Posouzení požárního nebezpečí objektů a budov
Tyto dokumenty a ještě i další, jejichž povinnost je stanovena v zákonu o požární ochraně musí být zpracované osobou odborně způsobilou ve smyslu § 11 zákona o PO.
Dále musí být v podnicích ustanoven požární preventista nebo požární hlídky ( odvíjí se od počtu zaměstnanců, kde je více než 5 zaměstnanců musí být ustanovena požární hlídka). Proškolení musí být prováděno opět osobou odborně způsobilou.

Za tento příspěvek od uživatele Finurka poděkoval
Péťa (pon 27. pro 2010 11:52:30)