Prolog
Předkládaný materiál nazvaný „Reforma Policie ČR – služba v nových
podmínkách“ byl zpracován na základě závěrů jednání Výboru pro bezpečnost
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z 11. září 2008. Materiál je veřejnou prezentací
Reformy Policie ČR (dále jen „Reforma“), který podává ucelený přehled zejména o jejích
nástrojích a cílech a pomocí konkrétních dat popisuje i její organizační, ekonomické
a personální výstupy.
Materiál je předkládán na přelomu let 2008/2009, tedy v době, kdy všech 58 000
policistů i občanských zaměstnanců začalo aplikovat nový zákon č. 273/2008 Sb., o Policii
ČR. Dnem 1. ledna 2009 vstoupila Policie České republiky (dále jen „policie“) do tzv.
transformační fáze Reformy a začala svoje činnosti plnit v úplně nových pracovních
podmínkách (nová právní úprava, nové služebny, nová auta, nová zákonná oprávnění),
které jsou zásadním milníkem v její novodobé polistopadové historii.
Přílohou materiálu, který Reformu představuje v aktuální komentované podobě, jsou
prezentace ministra vnitra Ivana Langera a policejního prezidenta Oldřicha Martinů
na společné téma „Reforma Policie ČR“, jak je prezentovali na 82. Žofínském fóru
dne 30. října 2008.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 6
1. Úvod
Policie byla zřízena v roce 1991 zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
První a zároveň poslední větší reforma jejích činností a pravomocí proběhla v roce 1993
v souvislosti s rozdělením státu a vznikem samostatné České republiky jako suverénního
státu. Od tohoto data se policie vyvíjela tak, jak se vyvíjela česká společnost a potřeba
změn se řešila novelami dosud účinného zákona, jejichž počet dosáhl více než tří desítek.
Po více než 15 letech od zřízení novodobého policejního sboru bylo jasné, že právní
úprava oblasti veřejného pořádku je roztříštěná, nekoordinovaná a tím pádem
nedostatečně efektivní. Současně výrazně stouply nároky společnosti, která čím dál více
volala a volá po vstřícném a vyváženém přístupu policistů. Proto byla v roce 2006
zpracována rozsáhlá analýza policejních činností, která se společně s relevantními
průzkumy veřejného mínění stala stěžejním materiálem pro dlouho očekávanou Reformu.
Podkladový materiál (koncept Reformy) byl diskutován v Parlamentu ČR, se zástupci
Ministerstva vnitra, policie, s hejtmany a s odbornou i laickou veřejností. Příprava
a realizace Reformy se stala prioritou programového prohlášení vlády. Hlavním cílem
Reformy je přeměnit současnou českou policii v moderní policejní sbor, který tvoří
profesionálně vystupující policisté pracující v odpovídajících podmínkách.
Samotná Reforma je komplexem legislativních a nelegislativních opatření
rozdělených do následujících 10 pilířů:
I. působnost a pravomoci policie a dalších subjektů při zajišťování vnitřní
bezpečnosti státu
II. územní členění a organizační struktura
III. nové ekonomické postavení policie
IV. vnitřní a vnější kontrola
V. vzdělávání policistů - klíč k profesionalitě
VI. služební zákon – práce s lidmi
VII. projekt P1000
VIII. nová struktura neuniformované policie
IX. elektronizace práce
X. debyrokratizace.
V roce 2007 byla Reforma představena veřejnosti, v polovině roku 2008 byly

v Parlamentu ČR schváleny: nový zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
a zákon č. 274/2008 Sb., tzv. „změnový“ (viz dále), které společně tvoří základní právní
rámec pro realizaci Reformy. Zbývající část roku 2008 byla plně vyhrazena přípravě
na aplikační praxi nových zákonů, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2009. Od tohoto
data začala policie pracovat v nových reformovaných podmínkách a naplňuje tak Reformu
v praxi, což je dlouhodobý proces, který bude trvat několik let.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 7
2. Tvář policie před Reformou
Ačkoliv se policie v posledních několika letech1 těší relativně vysoké důvěře
veřejnosti (cca 65 %), potýká se s řadou problémů, které chce prostřednictvím Reformy
systémově řešit. V první řadě se jedná o nesladěnost územního členění policie s územním
uspořádáním České republiky. Také vnitřní organizační struktura policie je složitá. Zákon
o policii (č. 283/1991 Sb.) účinný do roku 2008 potřebně neodrážel společenský vývoj
a zatěžoval policii velkým množstvím nepolicejních činností. Služebny, technické vybavení
a vozový park byly a někde bohužel ještě jsou zastaralé. Problémem je i roztříště___________nost
informačních systémů, kterých je více než 50 a je potřeba sladit je do jediné platformy,
kterou budou moci sdílet policisté i s ostatními orgány činnými v trestním řízení. Policie je
jako každá státní organizace vysoce byrokratická a nedostatečně využívá moderních
technologií (např. internet/intranet), ať už při samotném výkonu policejní práce nebo třeba
při informování veřejnosti o svých výsledcích. Nevyhnul se jí ani problém vysoké
rozmělněnosti odpovědnosti na všech řídících úrovních.
Jak je vidět, problémů bylo před nastartováním Reformy mnoho, a to ještě nebyl
zmíněn ten nejzávažnější – chování samotných policistů, které je veřejností mnohdy
vnímáno jako příliš uzavřené, nedostatečně vstřícné, někdy až arogantní. U služebně
mladších policistů mohou být na vině zejména malé profesní zkušenosti a z toho plynoucí
nejistota v kontaktu s občanem, kdy právě tuto nejistotu mohou policisté zakrývat příliš
autoritativním až arogantním stylem komunikace. Také se u nich občas projevují
nedostatečné komunikační schopnosti, kdy reagují pod vlivem emocí a ne vždy dodržují
služební postup. U služebně starších policistů se naopak jedná zejména o riziko související
se syndromem vyhoření a se sklonem k pasivitě až apatii, což se také negativně promítá
v přímém kontaktu s občany. Změnit myšlení a chování lidí je jedním z nejtěžších
manažerských úkolů, ale vedení policie ho vnímá jako velice zásadní a nutnou
změnu, a proto je jedním z hlavních cílů Reformy.
3. Legislativní změny
Právní rámec pro realizaci Reformy je vytvořen novým zákonem o policii (zákon
č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky) a tzv. změnovým zákonem (zákon č. 274/2008
Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České
republiky). Oba zákony, společně s prováděcími vyhláškami, umožnily změnu právního
stavu platného do roku 2008, bez které by nebylo možné Reformu vůbec uskutečnit.
V historii novodobé policie se jedná rozhodně o nejrozsáhlejší a nejucelenější
legislativní změny v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti. V zákoně je vůbec
poprvé zakotven nový styl policejní práce, který by se dal vyjádřit slovy „od represe
k prevenci“. Konkrétní změny, o kterých se dále zmíníme, spočívají zejména v/ve: debyrokratizaci (zjednodušení a urychlení některých úřednických postupů) zefektivnění policejní činnosti (policejní činnosti v terénu vykonávané co
největším počtem policistů)
1 Z výzkumů společností STEM/MARK, a. s., z let 2003/2004 a Ipsos Tambor z roku 2007 vyplývá, že spokojenost

občanů s prací policie dosahuje trvale úrovně okolo 70 %.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 8vytvoření moderní organizační struktury policie (efektivnější a pružnější
řízení; méně vedoucích pracovníků, méně policistů v kancelářích, více
v terénu)sdílení odpovědnosti za bezpečnost s veřejnými i soukromými subjekty
(úkoly na poli bezpečnosti neplní jen policie, ale i územní samospráva, státní
správa, neziskové organizace a další subjekty včetně občanů)
nových oprávněních pro policisty (nové zákonné nástroje pro účinnější boj
s kriminalitou).
3.1 Nový zákon o Policii ČR
Nový zákon o policii, který je účinný od 1. ledna 2009, má velký význam pro
policejní práci i pro celou společnost. Umožňuje totiž změny, o které policie dlouho
usilovala a které jí ve výsledku pomohou dostat policisty z kanceláří zpět do ulic. Lidé už
policisty nebudou potkávat jen na služebnách, když přijdou něco oznámit, ale hlavně
v běžném životě, kde budou působit v duchu policejního motta „pomáhat a chránit“.
Úkoly pro policii jsou v novém zákoně pojaty obecně, což je výhoda pro aplikační
praxi, protože policista má mnoho možností, které může při zajišťování bezpečnosti
a veřejného pořádku využívat. Na druhou stranu je zde stále množství povinností
a zákonných podmínek, které policisté musejí při své práci vždy dodržovat. V některých
případech nový zákon navazuje a třeba i nově doplňuje osvědčené instituty starého zákona
(např. v rámci omezení osobní svobody se nově umožňuje osobě, aby byla ošetřena
lékařem dle svého výběru), v jiných přináší policistům zcela nová oprávnění, například:
získávání lokalizačních údajů při boji s terorismem, při pátrání po
pohřešovaných osobách atd.
vykázání osoby dopouštějící se domácího násilí bylo „odbyrokratizováno“
a převedeno na faktický (jednoduchý) úkon policie
konec dělení donucovacích prostředků a zbraní na standardní a speciální
povinnost sdělovacích prostředků uveřejňovat za určitých podmínek
informace potřebné pro řešení závažných ohrožení bezpečnosti (např. při
pátrání po malých dětech, po starších nebo nemocných osobách či uprchlých
vězních).
Nová právní úprava také přináší zcivilnění některých činností policie, tzn.,
že některé spíše úřednické činnosti, které do loňského roku vykonávali policisté, mohou
od nového roku vykonávat občanští zaměstnanci policie, čímž se policistům uvolnily ruce
a mají tak více času věnovat se ryze policejní práci v terénu (podobnou úpravu mají hasiči či
celníci a v jejich praxi se osvědčila). Významnou a dlouho očekávanou změnou je tzv.
odbřemenění od „nepolicejních“ činností, které policii také umožňuje zaměřit mnohem
více úsilí na přímý výkon služby v ulicích. Jedná se například o:
koec nahrazování pořadatelské služby při sportovních a kulturních akcích
konec doručování zásilek soudům a jiným státním orgánům
konec řešení banálních dopravních nehod
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 9
omezení asistencí exekutorům přenos odpovědnosti za přepravu osob k lékařskému vyšetření a na záchytné
stanice
převod některých správních řízení v oblasti cizinecké agendy na ministerstvo
vnitra.

Důležitou změnou v zákoně je vznik nového kontrolního orgánu policie – tzv.
Inspekce policie, která navazuje na bývalou Inspekci ministra vnitra a která se
pravděpodobně v brzké době dočká další změny. V současné době je ve vládě
projednáván meziresortně odpřipomínkovaný návrh zákona o tzv. Generální inspekci,
která by měla Inspekci policie nahradit. Podle tohoto návrhu by její ředitel měl být
jmenován vládou (po předchozím projednání příslušným výborem v Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR) a její působnost by se měla vztahovat kromě policie ještě na Celní správu
a Vězeňskou službu. Hlavní význam navrhované inspekce spočívá v tom, že to bude
nezávislý orgán vyšetřující činnost příslušníků uvedených bezpečnostních sborů,
který zde ještě nebyl a po kterém laická i odborná veřejnost již delší dobu volá.
3.2 Tzv. změnový zákon
Jak už v materiálu zaznělo, policie v žádném případě není jediným a výhradním
subjektem, který zajišťuje vnitřní bezpečnost. Řadu úkolů v této oblasti plní:
orgány státní správy (např. Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo
obrany ČR)
územní samospráva (města, obce) zpravodajské služby
záchranné sbory (hasiči) ozbrojené síly (Armáda ČR)
soukromý sektor (neziskové organizace, komerční subjekty)
a v neposlední řadě i veřejnost.
Pravidla spolupráce a spoluodpovědnosti těchto subjektů nastavuje právě změnový
zákon, v jehož rámci bylo novelizováno 59 souvisejících zákonů (např. o obecní policii,
o svobodném přístupu k informacím, o silničním provozu, o trestním řízení atd.). Díky
těmto četným zákonným novelám může docházet k výše zmíněnému odbřemenění policie.
4. Organizační změny
4.1 Nové územní uspořádání policie
Od ledna 2009 dal nový zákon policii možnost začít zřizovat 6 nových krajských
ředitelství policie tak, aby jejich členění logicky odpovídalo územně správnímu členění celé
republiky (dnes má ČR 14 „krajů“, resp. vyšších územních samosprávných celků – VÚSC –
viz ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření VÚSC). Dnem 1. ledna 2009 se z dnes už
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 10
bývalých 8 krajských policejních správ (viz obr. č. 1) stalo 8 krajských ředitelství policie a
stejným datem začalo i transformační období, jehož cílem je vznik 14 krajských
ředitelství policie (viz obr. č. 2), která mají vzniknout nejpozději do 1. 1. 2012.
Předpokládané termíny výstavby nových krajských ředitelství policie jsou nastíněny v níže
uvedené tabulce.
SOUČASNÝ STAV (obr. č. 1)
14 VÚSC = 8 krajských policejních správ členěných na 79 okresních ředitelství policie
CÍLOVÝ STAV K 1. 1. 2012 (obr. č. 2)
14 VÚSC = 14 krajských ředitelství policie bez dalšího členění
Předpokládané termíny výstavby nových krajských ředitelství policie:
měsíc/rok sídlo nového krajského ředitelství
prosinec 2010 Liberec, Jihlava, Olomouc
červen 2011 Karlovy Vary
prosinec 2011 Pardubice, Zlín
Sídla krajských ředitelství policie v Liberci, Zlíně a Karlových Varech budou v nových
budovách, ostatní sídla budou umístěna do zrekonstruovaných objektů policie.

Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 11
Náklady na výstavbu nových krajských ředitelství policie budou z velké části hrazeny
z peněz získaných odprodejem nepotřebného majetku policie (prodej nemovitostí
v lukrativních městských částech a přesun do rekonstruovaných nebo nově vystavěných
budov na periferii měst s dobrou dostupností pro veřejnost i samotné pracovníky).
Personálně budou tato ředitelství obsazena tak, že nedojde k navýšení současných
početních stavů policistů ani občanských zaměstnanců policie. Stejně tak nedojde ani
k nárůstu požadavků na mzdové prostředky.
Odhadované finanční náklady na zřízení 6 nových krajských ředitelství policie byly
před dvěma lety vyčísleny v rozmezí 5 – 7 mld. Kč. Nyní, po provedení „auditu kapacitních
a jiných požadavků na budovy budoucích krajských ředitelství policie a jejich investičních
záměrů“ externí společností a dalších analýz, jsou odhadovány ve výši 1,2 mld. Kč.
K zajištění financování výstavby nových krajských ředitelství bude policie
odprodávat nepotřebný nemovitý majetek v souhrnné výši 421 mil. Kč, čímž dojde
k výraznému snížení celkových předpokládaných výdajů na 779 mil. Kč z rozpočtu policie.
Z důvodů zlepšení efektivity spolupráce, snižování provozních nákladů
a sestěhování spolupracujících útvarů do jednoho místa je také plánována změna
dislokace sídla budoucího krajského ředitelství policie Středočeského kraje a některých
útvarů s celorepublikovou působností řízených náměstkem policejního prezidenta pro
službu kriminální policie a vyšetřování. I tato změna dislokace bude spolufinancována
obdobným způsobem – odprodejem nepotřebného majetku.
Vytvoření 14 krajských ředitelství policie je zásadní organizační změnou, kterou se
docílí stavu, kdy každý krajský policejní ředitel bude mít v osobě hejtmana partnera,
se kterým bude moci společně řešit bezpečnostní problémy daného území a společně tak
sdílet teritoriální odpovědnost za bezpečí ve svém kraji (v současné době většina
policejních ředitelů spolupracuje se dvěma i více hejtmany).
4.2 Nová vnitřní organizační struktura
Pro efektivnější působení policie bylo třeba změnit i vnitřní organizační strukturu
policie, která má od roku 2009 nově 2 úrovně (dříve měla 3 úrovně) – Policejní prezidium
ČR (dále jen „PP ČR) a krajská ředitelství policie (bývalé správy kraje). Tato struktura
současně doznala značných změn v podobě centralizačních a decentralizačních procesů,
čímž získává zejména na pružnosti a výkonnosti.
Základním pilířem nové organizační struktury je krajské ředitelství policie s nově
vzniklými územními odbory vnější služby a územními odbory služby kriminální policie
a vyšetřování (na teritoriu bývalých okresních ředitelství). Na zmíněných územních
odborech obou typů zůstal pouze výkon tzv. základních policejních činností, veškeré
podpůrné činnosti, zejména personální, logistické či ekonomické, jsou nově zajišťovány
z krajské úrovně. Vznikem územních odborů došlo k zefektivnění řízení
a nastavení účinnější spolupráce s místní samosprávou a zároveň ke zvýšení
výkonnostního potenciálu policie.
Zrušením úrovně okresních ředitelství a zřízením územních odborů v rámci
krajského ředitelství policie došlo také k posílení osobní odpovědnosti konkrétních
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 12
vedoucích pracovníků za bezpečnostní situaci ve svěřeném teritoriu (především vedoucích
územních odborů) a ke značným úsporám finančních prostředků, zejména ve mzdové
oblasti, neboť na této úrovni bylo zrušeno cca 320 systemizovaných služebních míst
ředitelů, jejich zástupců a vedoucích kanceláří okresních ředitelství. Předpokládaná
úspora na mzdových prostředcích se pohybuje kolem 120 mil. Kč ročně. Tato místa byla

následně využita zejména pro posílení přímého výkonu služby, zajištění nových úkolů
policie a personálního obsazení nově budovaných krajských ředitelství policie.
K navázání tolik potřebné blízké spolupráce a posilování partnerství na místní úrovni
jistě přispívají i tzv. koordinační dohody, které lze podle nového zákona uzavírat mezi
obcemi a příslušnými útvary policie a které umožňují společný postup při zajišťování
veřejného pořádku v konkrétní lokalitě (dohoda například stanoví podíl odpovědnosti
jednotlivých subjektů, personální či ekonomické náklady atd.). V rámci takové dohody
může např. město s policií dohromady zakoupit bezpečnostní kamerový systém a společně
jej provozovat a vyhodnocovat.
Závěrem podkapitoly o reorganizaci vnitřní organizační struktury policie je třeba
zmínit velice důležitou věc: počet základních policejních útvarů zůstal zachován, takže
se nemůže stát, že by občan musel za policistou složitě dojíždět. Naopak tam, kde
vzniknou nová krajská ředitelství, budou mít lidé k policii blíž a o to jde především.
4.3 Základní pilíře služby kriminální policie a vyšetřování na Policejním
prezidiu ČR
Další zásadní organizační změna proběhla na PP ČR a týkala se celé oblasti služby
kriminální policie a vyšetřování.
Nové organizační uspořádání útvarů řízených náměstkem policejního prezidenta
pro službu kriminální policie a vyšetřování
Použité zkratky 2
2 Viz seznam zkratek na konci dokumentu.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 13
Služba kriminální policie a vyšetřování na PP ČR je od září 2008 nově tvořena
třemi základními pilíři (viz obrázek výše), které zastřešuje náměstek policejního
prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování:
I. pilíř: ÚOOZ, ÚOKFK, NPC a ÚSKPV PP ČR, jehož součástí je INTERPOL,
EUROPOL a SIRENE
II. pilíř: ÚZČ, ÚSČ a KÚP
III. pilíř: ÚRN3.
Probíhající reorganizací Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování PP ČR
a odboru systémového řízení a informatiky PP ČR vznikl nový útvar s názvem Centrála
informatiky a analytických procesů služby kriminální policie a vyšetřování (CIAP), který
pracuje pro celou policii v oblasti analýz a informatiky.
Do doby, než byla učiněna tato změna, byly útvary různě rozmístěny a mnohdy se
chovaly jako nezávislé ostrůvky, které spolu nedostatečně komunikovaly, ačkoliv třeba
pracovaly na stejném případu. Proto nová organizační struktura zmíněné nedostatky
odstraňuje a umožňuje tak optimální sdílení potřebných informací týkajících se zejména
závažné trestné činnosti páchané na národní a mezinárodní úrovni.
Nastíněnou strukturou se podařilo vytvořit jednotné vedení služby kriminální policie
a vyšetřování, jehož cílem je v co nejkratší době upravit dislokaci uvedených útvarů tak,
aby sídlily v jednom místě a jejich vzájemná komunikace a součinnost tím byla ještě
snadnější a efektivnější. To znamená, že byla zvolena varianta, kdy požadovaná změna
v rámci úseku trestního řízení byla docílena i bez institucionální změny spočívající
ve zřízení jednoho Národního kriminálního úřadu.
5. Personální změny
5.1 Nová systemizace služebních a pracovních míst
Pro stabilizaci personální situace a optimální rozložení služebních (pro policisty)
a pracovních (pro občanské zaměstnance) míst byla zpracována nová systemizace, při
jejíž tvorbě se vycházelo mimo jiné z:

výsledků ekonomického auditu
analýzy optimalizace řídících míst (míst s příplatkem za vedení)
personálního a procesního auditu.
V rámci nové systemizace služebních a pracovních míst policie a po reformních
krocích nastartovaných dnem 1. ledna 2009 byl snížen celkový počet řídících míst
o 1228 (z toho 855 policejních a 373 pracovních). Celkový poměr mezi řídícími
a řízenými pracovníky byl původně 1:8, nyní je 1:11 (poměry začaly být respektovány
od ledna 2009).
3 Viz seznam zkratek na konci dokumentu.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 14
Díky provedenému ekonomickému auditu a dalším úsporným opatřením bylo
od ledna 2009 úplně zrušeno celkem 783 služebních a pracovních míst v celé policii
(z toho 210 služebních a 573 pracovních). V návaznosti na personální a procesní audit
provedený na PP ČR bylo do konce roku 2008 zrušeno celkem 214 míst, což je 10,4%
všech míst na PP ČR. Obdobně bylo postupováno i při tvorbě nových systemizací
na krajských ředitelstvích policie.
5.2 Personální stabilizace
V současné době je v policii podstav cca 4 700 policistů. Tento údaj
souvisí zejména s generační obměnou (podle odhadů nastoupí
v letech 2007 - 2009 k policii cca 9 000 nových policistů) a také
s odchody policistů, které následovaly po nabytí účinnosti zákona
č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
v roce 2007. Na konci roku 2009 by policie měla mít v důsledku
nastavených stabilizačních a motivačních opatření už jen cca 3 500
neobsazených míst (čili by se podstav snížil o cca 1 000 míst). Tento
stav vychází z očekávaných úspěšných výsledků masivní náborové
kampaně a z předpokladů zmíněných odchodů stávajících policistů.
V praxi to pak znamená, že koncem roku 2009 bude v policii pracovat již
43 700 policistů.
Za účelem snižování podstavu byla a jsou prováděna různá opatření, z nichž vedle
motivačních pohovorů a programů (navíc 80 mil. Kč pro dřívější Správu hlavního města
Prahy a 30 mil. Kč pro správu Středočeského kraje, investice do rekonstrukcí služeben,
více nových služebních aut) má jistě největší význam zmíněná náborová kampaň. Díky
těmto opatřením se začalo nabírat do služebního poměru více policistů, než odchází,
což znamená, že podstav se pomalu snižuje. Pro srovnání lze uvést, že v roce 2007
odešlo ze služebního poměru 5 475 policistů a v roce 2008 jich bylo 3 423, tedy o 2 052
policistů méně. Personální stabilizace i přesto zůstává jednou z priorit policie na nejbližší
léta.
5.3 Náborová kampaň
První etapa náborové kampaně probíhala
v první polovině roku 2008. Reklamní spoty
a upoutávky se objevovaly v celostátních televizích
i tištěných médiích a samozřejmě na internetu
(

Kód: Vybrat vše

Obsah v tagu code je pro neregistrované uživatele skrytý.

) a dalších veřejnosti
přístupných místech. Současně byla poprvé v historii
policie využita zelená linka s telefonním číslem
800 880 910. Druhá etapa proběhla v říjnu a listopadu
roku 2008 a byla navíc posílena o rozhlasové spoty.
Kampaň byla jednoznačně úspěšná, neboť

v roce 2008 se podařilo přijmout do služebního
poměru 3 782 policistů, což je minimálně o 30% více
než v roce 2007. Dále je rozpracováno 7 266
přijímacích řízení, která budou dokončena v roce
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 15
2009. Úspěch kampaně potvrzuje i obrovský zájem široké veřejnosti. V průběhu kampaně
bylo zaznamenáno více než 360 tisíc přístupů na internetové stránky kampaně, více než
20 tisíc odeslaných elektronických přihlášek a více než 14 tisíc zodpovězených hovorů
na zelené lince. Vzhledem k těmto úspěšným výsledkům se bude letos v náborové
kampani pokračovat, tentokrát s novou podobou.
Kampaň, která představuje povolání ochránce zákona jako moderní a perspektivní
zaměstnání, přivádí k policii chybějící policisty a to je úspěch. Na druhou stranu si je
vedení policie dobře vědomo skutečnosti, že nově příchozí policisté sice řeší problémy
s podstavem, ale tyto „policejní nováčky“ je třeba řádně zaučit a počítat s tím, že určitou
dobu potrvá, než se z nich stanou plnohodnotní policisté – profesionálové. Z tohoto důvodu
je velká pozornost zaměřena na policejní vzdělávání a výcvik a zejména pak na výchovu
k zákaznickému principu.
5.4 Vzdělávání
Velmi důležitou oblastí, které se policie věnuje již několik let a stále je její prioritou,
je péče o policisty a občanské zaměstnance po stránce zvyšování jejich kvalifikace, ale
třeba i duševní hygieny. Základním pilířem v oblasti péče o policisty je vzdělávání,
které je považováno za klíč k profesionalitě a které je současně i jedním z 10 pilířů
Reformy. Vzděláním je myšleno jak vstupní (počáteční základní odborná příprava pro
policisty), tak i celoživotní. Každý policista musí získat takové dovednosti a znalosti, jaké
přesně potřebuje ke své práci. Policisté velmi vítají např. kurzy jazykového vzdělávání,
které jsou zajišťovány z vlastních zdrojů policie, resp. ministerstva vnitra. Prioritou v této
oblasti je v současné době také manažerské vzdělávání, k jehož plošnému zavedení byla
schválena koncepce. Podle této koncepce dojde v následujících 6 letech k proškolení
cca 4 900 manažerů základní, střední i top úrovně, na které bude navazovat systém
dalšího sebevzdělávání. Finanční náročnost tohoto nového proškolovacího systému je
odhadována na 162 mil. Kč, přičemž náklady budou hrazeny částečně i z evropských
peněz.
5.5 Péče o policisty
Každý policista musí vědět, že se mu vyplatí na sobě pracovat. Za kvalitně
odvedenou práci jsou mu nabízeny slušné finanční podmínky, které se, jak ukazuje
následující graf, neustále zlepšují.
Vývoj průměrného platu policisty v letech 2003 - 2008
24656
31415 32840
28802
27593
23522
20000
22000
24000
26000
28000
30000
32000
34000
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 16
Nastíněný pozitivní trend pokračoval také v roce 2008, kdy například v říjnu činil
průměrný plat policisty 31 973 Kč a v prosinci byl již 32 840 Kč.
Nabídkou slušného platu a možností celoživotního vzdělávání ale péče o policisty
nekončí. V současné době může každý dále využít některých z mnoha nabízených výhod,
jako jsou například ozdravné a relaxační pobyty, lázeňská a lékařská péče, 6 týdnů
zákonné dovolené, propracovaný systém sociálních a kulturních benefitů (příspěvky na
rekreace, stravování, penzijní připojištění, sportovní či kulturní volnočasové aktivity atd.),
psychosociální služby (telefonní linka pomoci v krizi, pohovor s vedoucím) atd.
A zapomenut nesmí být ani solidární projekt Nadace policistů a hasičů, která podporuje
rodiny policistů zemřelých při výkonu služby nebo i ty, kteří se ve službě závažně zranili.
Nadace funguje od roku 2002 a samotní policisté i občanští zaměstnanci do ní ročně
přispívají částkou kolem 1,5 mil. Kč, v roce 2008 dokonce zaslali na účet nadace bezmála
2,5 mil. Kč). Další finanční prostředky získává nadace od sponzorů a jednotlivých
přispěvatelů.
6. Ekonomické změny
6.1 Nový model ekonomického řízení
Od ledna 2009 začala policie fungovat podle nového modelu ekonomického
řízení, který je naprosto odlišný od bývalého systému. Krajská ředitelství policie se nově
stala organizačními složkami státu, které jsou samostatnými účetními jednotkami.
V praxi to přináší klíčovou změnu spočívající v tom, že krajská ředitelství policie mají větší
možnost disponovat finančními prostředky na vlastní odpovědnost
tam, kde je to z jejich pohledu nejvíce potřeba (možnost více
V souvislosti s novým ekonomickým řízením policie je nutné zmínit i čerpání financí
z EU, které policie hojně využívá. Za tímto účelem byla na PP ČR zřízena Kancelář
projektů a evropských fondů, která tyto záležitosti koordinuje a zároveň zajišťuje
a při každém plánovaném projektu zvažuje, zda a jak je možné využít dotaci z evropských
fondů. Pokud policie projekt kvalitně a důsledně zpracuje, může získat až 85 % celkových
nákladů zpět právě z EU. Z evropských peněz se předpokládá čerpání řádově stovek
milionů korun, konkrétně například moderní ICT vybavení, hrazení projektu P1000 (viz
dále) a jiné.
6.2 Projekt P1000
Projekt P1000 funguje již od roku 2006 a je zaměřen
zejména na modernizaci policejních služeben, zavádění
nových technologií především v oblasti ICT, vzdělávací
programy a podobně. Nehostinné prostředí služeben, kde se
ve stejných prostorách potkávají pachatelé i lidé přicházející
se žádostí o pomoc, je naprosto nevyhovující. Hlavním cílem
projektu P1000 je přetvořit a přebudovat služebny tak,
aby se zde lidé cítili bezpečně a příjemně a nebyli zde ještě
sekundárně viktimizováni (tj.=nemuseli zbytečně znovu
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 17
a investovat je právě
zohlednit místní potřeby).
prožívat nepříjemný prožitek, kvůli kterému na policii přišli). Zároveň ve všech
rekonstruovaných budovách policie dochází k budování bezbariérových přístupů

pro tělesně postižené. Na druhé straně má projekt za cíl zlepšit pracovní prostředí
a podmínky i policistů pracujících na těchto služebnách. Příjemné pracovní prostředí
pomůže policistům poskytovat služby občanům na profesionální úrovni, která odpovídá
práci moderního policejního sboru 21. století.
Při rekonstrukcích byla hlavní pozornost věnována
budování tzv. otevřených recepcí, neboť se vycházelo
ze zkušenosti, že téměř každý druhý člověk, který navštíví
policejní služebnu, nepožaduje pomoc ryze policejní, ale např.
žádá o radu z jiné než policejní oblasti (např. řešení běžných
životních situací). Proto na
recepcích pracují civilní
(občanští) zaměstnanci, aby
vyřídili tyto „nepolicejní“ dotazy
o pomoc, na jejichž kladném vyřízení také velice záleží. Beze
změny ale nemůže zůstat ani pracovní zázemí policistů (tzv.
Back office) a také jejich samotné vybavení – počítače,
nábytek, připojení na internet atd. V rámci projektu P1000
jsou také modernizována a budována nová integrovaná
operační střediska na všech krajských ředitelstvích policie.
Celková investice do projektu dosahuje téměř 4 mld. Kč.
Rok Rekonstrukce či budování
nových objektů
Nákupy pojízdných
služeben a center
Ostatní
vybavení
2006 nejnutnější rekonstrukce 538 útvarů
policie za 209,5 mil. Kč
pojízdné služebny pro rychlé
řešení dopravních nehod
– 30 kusů za 35,7 mil. Kč
nákup ICT za 280,7 mil. Kč
a dalšího vybavení za 98 mil. Kč
2007
budování 56 otevřených recepcí
včetně jejich vybavení za 211 mil. Kč,
nutná oprava a údržba dalších objektů
za 285,6 mil. Kč
pojízdné služebny pro rychlé
řešení dopravních nehod
– 30 kusů za 31,6 mil. Kč
ICT a datové okruhy za 83 mil.
Kč, výstavba integrovaného
operačního střediska Plzeň za 57
mil. Kč, 101 kusů ručních
laserových radarů za 38 mil. Kč
2008
budování 131 otevřených recepcí za
438 mil. Kč včetně vybavení,
rekonstrukce zázemí a dovybavení
dalších útvarů za 752 mil. Kč
pojízdné služebny pro rychlé
řešení dopravních nehod
– 80 kusů za 86 mil. Kč
ICT pro pojízdné služebny
2009-
2010
budování 130 otevřených recepcí
za 438 mil. Kč
mobilní kontaktní a
koordinační centra za 123
mil. Kč
moderní lokalizační a záznamová
technika za 205 mil. Kč, výstavba
nových integrovaných operačních
středisek za 503 mil. Kč, výstavba
E-GATE za 158 mil. Kč, INFOPOL
za 80 mil. Kč, POLPOINT
(komunikační terminál policie) za
180 mil. Kč.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 18
6.3 Nový vozový park
Vozový park policie nebyl před vloni započatou
obměnou v dobrém stavu, což bylo patrné už při prvním
pohledu na policejní vozidla jezdící na silnicích. Většina z
nich již dosluhovala a bylo jasné, že bude třeba jejich
modernizace. Díky tomu, že se obměna vozového parku
policie stala prioritou ministerstva vnitra a policie, se jí
dostalo potřebné finanční podpory, a tudíž mohlo dojít k
největší jednorázové obměně policejních aut v celé
její historii.
Cíl je jasný – do roku 2011 obnovit zastaralý vozový park policie za investice
dosahující výše 1,4 mld. Kč, za které bude pořízeno celkem 3 800 vozidel, z toho
3 500 osobních aut v celkové hodnotě 1,3 mld. Kč. V případě nákupu vozidel Škoda se
navíc podařilo dosáhnout extrémně výhodných podmínek (Octavia za cenu Fabie)
– uzavřená smlouva je víceletá a je pozitivní, že česká policie jezdí českými auty.
V roce 2008 byl zrealizován nákup 1 400 nových vozidel Škoda, 1 speciálního
mobilního rentgenového pracoviště, 5 tzv. schengenbusů (speciální vozidlo pro
cizineckou policii sloužící k ověřování cestovních dokladů a ke zpřístupnění potřebných
databází v terénu), 70 policejních motocyklů vybavených radary, 16 dálničních speciálů
Volkswagen PASSAT s radary (Passaty budou sloužit výhradně na dálnicích, motocykly
dle potřeby) a dalších 290 dopravních prostředků pro speciální útvary. V roce 2009 bude
nakoupeno dalších více než 700 osobních služebních dopravních prostředků a další 4
schengenbusy.
7. Moderní informační technologie (ICT)
Jak bylo již nastíněno, do ICT jsou investovány nemalé finanční prostředky v řádech
stovek milionů Kč. Nakoupené moderní technologie budou využity především
k elektronizaci trestního řízení, kde se jedná zejména o tolik potřebnou integraci cca 50
informačních systémů do jedné platformy (tu pak budou moci sdílet policisté navzájem i s

ostatními orgány činnými v trestním řízení, jak je již uvedeno v úvodu). Elektronizace práce
přinese rychlejší vyřizování písemností a konec „věčného papírování“. Lidé uvidí, že
policista už počítač nevyužívá jen jako psací stroj a že čas na vyřízení jejich záležitosti je
výrazně kratší, což je jedním z hlavních cílů policie.
Další významné uplatnění mají moderní technologie pro policisty pracující v terénu,
neboť díky nim mají či brzy budou mít ve služebních vozidlech přístup do všech
informačních systémů policie a hned na místě budou moci tisknout potřebné záznamy.
Dále se tento projekt výrazně dotkne operačních středisek, která tvoří páteřní
systém policie a jsou velice důležitá pro komunikaci uvnitř policie, ale i s ostatními složkami
IZS, nebo i se zahraničními partnery. Modernější technologie policii umožní propojovat
vlastní systémy s těmi zahraničními a komunikovat tzv. on-line v reálném čase a bez
zbytečných průtahů.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 19
8. Řízení a jednotný výkon policejních činností
Policie je od 1. ledna 2009 ze zákona jednotným bezpečnostním sborem, v čemž je
spatřována oproti některým evropským policejním sborům značná výhoda spočívající
v možnosti nastavit skutečně jednotné parametry výkonu policejních činností v každé
části republiky. Parametry jsou nastaveny převážně ve formě poměrů nejlépe garantujících
stejnou úroveň práce policistů vykonávajících stejné činnosti.
Poměry (nebo také minimální standardy), které byly v rámci Reformy nově
stanoveny, a které budou v praxi postupně naplňovány od ledna 2009, jsou následující:
poměr řídící/řízený pracovník 1 : 11
poměr výkon přímý/nepřímý 8,5 : 1
poměr policista/občanský zaměstnanec 4,5 : 1
shodná organizační struktura krajských ředitelství policie
jednotné parametry pro čerpání rozpočtů.
Parametry byly nastaveny v souvislosti s přechodem na výše zmíněný nový model
ekonomického zabezpečení policie (14 krajských ředitelství bude OSS a SÚJ). Nově
nastavené poměry pomohou zajistit, aby měl každý občan kdekoliv v republice zaručeny
minimální standardy práce policie. S tím souvisí i snaha, aby byli policisté a občanští
zaměstnanci všude přiměřeně stejně zatíženi a pokud to tak ve skutečnosti není, aby za to
byli patřičně ohodnoceni. Dodržení těchto zásad přispívá ke zkvalitnění komunikace mezi
policisty a občany, a proto je to vnímáno jako další z priorit policie na nejbližší období.
9. Další projekty a koncepční změny spojené s Reformou
9.1 Reformní priority na rok 2009
Nejbližšími prioritami policie v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku pro
rok 2009 je následujících 5 reformních projektů:
1. Bezpečně do školy (kontrola přechodů pro chodce v době příchodu a odchodu ze
škol ve spolupráci s obecní nebo městskou policií).
2. Každý zná svého policistu (zajištění větší informovanosti občanů o policistech
pracujících v místě jejich bydliště).
3. Piráti silnic (vytvoření 2 oddílů policistů, které budou na speciálních motocyklech
vybavených radary /70 kusů/ a ve speciálních výkonnostních vozidlech Volkswagen
PASSAT /16 kusů/ dohlížet na provoz na dálnicích a rychlostních komunikacích).
4. Poctivé vítáme, lumpy vracíme (nekompromisní postup policie vůči cizincům
nelegálně pobývajícím na našem území a těm, kteří se zde dopouštějí protiprávního
jednání).
5. Terorismus (vybudování pracoviště - Národního kontaktního bodu pro terorismus -
které se zabývá sběrem, vyhodnocením a zpracováním informací o teroristech
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 20
a osobách důvodně podezřelých z napojení na teroristické organizace a kde budou
moci občané sdělovat své podněty).
9.2 Další projekty Reformy
Reforma je dlouhodobý proces, který s sebou nese kromě zásadních výše
nastíněných změn také další neméně důležité změny, zejména:
letecká služba (zajištění optimálního počtu vrtulníků lehké a střední kategorie
– celkem 12 kusů, snižování provozních nákladů o cca 30 mil. Kč za rok)
cizinecká policie – dalších více než 1 000 policejních míst bude přecházet
z cizinecké policie pod krajská ředitelství policie na nejzatíženější policejní
útvary (přesný počet bude vycházet z provedené analýzy dopadů vstupu
České republiky do Schengenského prostoru, která bude reflektovat na
aktuální vývoj legální i nelegální migrace)
realizace koncepce mediální (vnější) komunikace (otevřený přístup
k informování médií i veřejnosti o naší práci)
koncepce vnitřní komunikace (klade důraz na etiku policejní práce a kvalitní
formální i neformální komunikaci),
okračování ve snižování počtu interních aktů řízení (např. PP ČR jich nyní
má 364 (o 57, tj. o 14 % méně než v roce 2007), místo toho jsou vytvářeny
tzv. příručky dobré praxe), nový přehlednější a modernější web

Kód: Vybrat vše

Obsah v tagu code je pro neregistrované uživatele skrytý.

– již realizováno
aplikace nového jednotného vizuálního stylu policie.
Ve výčtu zajímavých změn a projektů nesmí chybět zmínka o množství aktivit
plánovaných v souvislosti s předsednictvím ČR v Radě EU, které se samozřejmě
vztahuje i na policii. V rámci předsednictví policie společně s ministerstvem vnitra
prosazuje bezpečnostní priority navazující na předchozí francouzské předsednictví, a to:
využívání moderních technologií pro bezpečnost a bezpečné využívání
moderních technologií
mezinárodní ochrana dětí
boj proti drogám.
V rámci českého předsednictví v Radě EU se budou na našem území v první
polovině roku 2009 konat různá zasedání a s nimi spojená bezpečnostní opatření, a proto
musí občané počítat i s možnými omezeními (dopravní uzávěry, bezpečnostní prohlídky při
vstupu do určitých míst či chráněných objektů apod.), se kterými se ve zmíněném časovém
období mohou setkat. O všech konkrétních omezeních budou lidé včas informováni.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 21
10. Nová tvář Policie ČR po Reformě
A jaká bude policie po Reformě? Rozhodně bude více:
e f e k t i v n í
(se sladěnou organizační strukturou a nižším počtem řídících funkcí),
ú č e l n ě h o s p o d a ř í c í
(krajská ředitelství policie hospodaří dle vlastní potřeby a logisticky
zabezpečují své územní odbory),
a k c e s c h o p n á
(s novým vybavením, vozidly i služebnami),
m o d e r n ě p r a c u j í c í
(s propojenými informačními systémy),
k o m u n i k a t i v n í a v s t ř í c n á
(policie, která pomáhá a chrání lidi ve smyslu metod community policing,
komunikující s občany všemi dostupnými kanály včetně internetu a nabízející
např. návštěvní objednací hodiny pro vyřizování záležitostí, které snesou
odkladu).
11. Závěr
Díky slibně nastartované Reformě má nyní policie všechny předpoklady
k tomu, aby se stala respektovanou a moderní institucí. V lednu 2009 vstoupila
do poslední, transformační fáze Reformy, kdy začala v praxi uplatňovat nastavené vize
a opatření. Každý z 58 000 lidí pracujících u policie musí udělat maximum pro to, aby byla
Reforma v plnění vytyčených cílů co nejúspěšnější. Za úspěšnou ji ale bude možné
považovat teprve tehdy, pokud to tak ucítí nejen samotní policisté, ale především občané
České republiky.
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 22
Seznam zkratek
CIAP Centrála informatiky a analytických procesů služby kriminální policie
a vyšetřování
EU Evropská unie
EUROPOL Národní jednotka Europolu
ICT informační a komunikační technologie
INTERPOL Národní ústředna Interpolu
IZS integrovaný záchranný systém
KÚP Kriminalistický ústav Praha
ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra České republiky
NKBT Národní kontaktní bod pro terorismus
NPC Národní protidrogová centrála SKPV
OŘ policie okresní ředitelství Policie České republiky
OSS organizační složka státu
OSŘI Odbor systémového řízení a informatiky Policejního prezidia České
republiky
policie Policie České republiky
PP ČR Policejní prezidium České republiky
Reforma Reforma Policie České republiky
SIRENE Národní centrála SIRENE
SKPV služba kriminální policie a vyšetřování
SÚJ samostatná účetní jednotka
ÚOKFK Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV
ÚOOZ Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV
ÚRN Útvar rychlého nasazení Policie České republiky
ÚSČ Útvar speciálních činností SKPV
ÚSKPV Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České
republiky
ÚZČ Útvar zvláštních činností SKPV
VÚSC vyšší územní samosprávné celky
Policejní prezidium České republiky Reforma Policie ČR – služba v nových podmínkách (komen tovaná podoba) 23
Příloha č. 1 – Prezentace ministra vnitra:
Reforma Policie ČR (82. Žofínské fórum 2008)
Reforma policie
Největší změna za posledních 50 let